Místní části a osady

Bolechovice

Ves Bolechovice se poprvé připomíná v roce 1381, kdy zemřel Markvart z Bolechovic. Z místních vladyků se později uvádějí Vykéř (r. 1423 stoupenec strany podjednou), Jindřich (v letech 1448 až 1450 stoupenec strany poděbradské), v roce 1451 Jindřich Plocek z Bolochovic. Roku 1473 se uvádí Jindřich z Bolechovic jako purkrabí na Hluboké (jde patrně o stejnou osobu).

Bolešín

Také o Bolešíně máme z minulosti jen velmi málo zpráv. První písemná zmínka pochází z roku 1469, ale již podle názvu lze určit, že osada byla mnohem starší. Její název vznikl z mužského osobního jména Boleša přidáním ženské přivlastňovací koncovky "-ín".

Božetín

Božetín je docela malá a nepříliš významná vesnička v katastru bývalé obce Vrchotice na soutoku Sedleckého potoka s potokem, který přitéká od Předbojova, v nadmořské výšce 493 m.

Divišovice

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1321. Na rozdíl od jiných vesnic v Českém Meránu se o ní zachovalo jen málo písemných záznamů. Jméno vsi bylo utvořeno z osobního jména Diviš a znamenalo "lidé Divišovi", čili "ves lidí Divišových".

Dvorce

Ve Dvorcích býval dvůr, vedle něhož povstalo později několik menších dvorců selských, čili kmetcích. Od pojmu "dvůr" je odvozeno i jméno vesnice, které v minulosti bývalo uváděno i ve tvaru "Dvorec". Zdejší dvůr byl vladycký a náležel v 15. století rytíři Sezimovi Tluksovi z Buřenic, po něm jeho dceři Kateřině a od roku 1469 Přibíkovi Tluksovi z Čechtic, jemuž náležely i Uhřice.

Chotětice

První zpráva o Chotěticích pochází z r. 1378, kdy se připomínají Přibík a Kuneš Balek, předkové vladyckého rodu Sloupů z Chotětic. Tvrz se však uvádí až kolem r. 1510, kdy ji prodal Matouš Blanický z Blanice Mikuláši Hlaváčovi z Vojenic, od něhož ji koupil r. 1519 Mikuláš Hodějovský z Hodějova.

Jetřichovice

Jetřichovice založil asi ve 13. století vladyka Jetřich (Dětřich). Členové jeho rodu byli nazýváni Jetřichovici. První je znám Václav z Jetřichvic, současně s ním žili Petr Bepta z Jetřichovic, Bohuněk z Jetřichovic, který roku 1415 podepsal stížný list proti upálení Mistra Jana Husa a Zdeněk z Jetřichovic.

Kvasejovice

Vesnice Kvasejovice leží v nejjižnější části okresu Benešov ve vzdálenosti 4 km od Sedlce-Prčice. Od Sedlecké kotliny je oddělena vrchem Porostlý (516 m), na západní straně je lemována zalesněným horským hřbetem. Údolím, ve kterém vesnice leží, protéká Kvasejovický potok, který na svém dolním toku nese název Martinický a který se v Jesenici vlévá do Sedleckého potoka.
Výměra katastrálního území Kvasejovice je 574,0486 ha, z toho výměra zalesněných ploch činí 201 ha.

Kvašťov

Původní název vsi byl "Kvasičov" podle osobního jména Kvasič (tedy Kvasičův dvůr). Sloveso kvasit znamenalo ve staročeštině hodovat. Další vývoj jména byl Kvašičov, Kvaščov až na současný Kvašťov.

Lidkovice

Lidkovice jsou naší "nejmladší" místní částí. První písemná zmínka o nich pochází teprve z roku 1720. Zajímavé je, že jejich zakladatelé nejprve získali šlechtický přídomek "z Lidkovic" a až poté založili vesnici.

Malkovice

První písemná zmínka o Malkovicích pochází z roku 1207.
A. N. Vlasák ve svém díle "Okres sedlecký v Táborsku", Praha 1879, str. 53 popsal historii vesnice takto:

Matějov

Matějov, ves 92 obyv. v 11 domech", to je jediná řádka, kterou této vesnici věnoval A. N. Vlasák ve svém díle "Okres sedlecký v Táborsku" (z roku 1879).

Měšetice

Měšetice bývaly samostatnou obcí (až 360 obyvatel), od roku 1975 jsou součástí města Sedlec-Prčice.

Monín

Název vsi vznikl přidáním přivlastňovací přípony -ín k osobnímu jména Mona, jež snad má původ v německém der Mann. Monín, víska, 58 obyvatelů v 7 domech - již 1660 s Jetřichovickým statkem spojená.

Moninec

První písemná zmínka o Moninci (někdy i Monínec) pochází z roku 1611. Název byl vytvořen analogií k blízkému Monínu a znamenal "menší Monín".

Mrákotice

Mrákotice, ves 125 obyvatelů v 12 domech, dvůr poplužní, při němž za stara stávalo sídlo rodu vladyk z Mrákotic, zvaného dle předka a zakladatele sídla vladyky Mrákoty.

Myslkov

Ačkoli správný, "oficiální" název vesnice je Myslkov, v nářečí všeobecně přežívá tvar Miskov.
Miskov ves fary Jesenické, 110 katolíků v 12 domech, škola o jedné třídě. - A. N. Vlasák: Okres sedlecký v Táborsku, Praha 1879, str. 155

Náhlík

Název Náhlík se poprvé připomíná v roce 1788 jako pojmenování mlýna. Podle Antonína Profouse, autora díla "Místní jména v Čechách", to bylo příjmení zdejšího usedlíka.

Násilov

Český jazykovědec Antonín Profous soudil, že název vesnice byl vytvořen uměle ze slova násilí. Prof. Šmilauer však připouští, že název mohl vzniknout i z mužského osobního jména Nasil - jako příklad uvádí polské místní jméno Nasilów.

Nové Dvory

Původní jméno vesnice bylo Nový Dvůr Od 14. století zde bylo sídlo rytířského rodu, jehož příslušníci se psali "z Nového Dvora" a kteří měli v erbu trojčáří. U potoka, mezi staveními čp. 11 a 18 stávala tvrz. Ze severní strany byla chráněna potokem, z jižní strany vodním příkopem, který byl napouštěn vodou z hořejšího, dnes již zaniklého rybníka. Na místě někdejšího nádvoří tvrze stojí Prokešova chalupa čp. 18.

Prčice

Uprostřed půvabné kotliny sedlecké, všeobecně zvané "Český Merán", leží dvě starobylá města, Sedlec a Prčice. Vždy nám připadala jako bratr a sestra. Splývají dohromady tak, že se zdají býti jedinou osadou. Jen potok je dělí a pěkný kamenný most spojuje. Ačkoliv Sedlec a Prčice jsou v těsném sousedství, přece mají zcela odlišné a na sobě nezávislé dějiny.

Přestavlky

První zpráva o Přestavlkách je z r. 1389, kdy se připomíná Jaroslav z Přestavlk. Další zmínka o zdejším zboží je pak až z r. 1548, kdy náleželo k Borotínu, který patřil Malovcům z Malovic. R. 1574 prodal Vilém Kosoř Malovec z Malovic Přestavlky Jiřímu Mitrovskému z Nemyšle na Mitrovicích. V l.

Rohov

Jméno vsi původně znamenalo Rohův dvůr. Nejstarší písemná zmínka pochází již z roku 1391, kdy je připomínán Bohuněk z Rohova (psán tehdy latinsky Bohunek de Rohowa).

Sedlec

První dochovaná písemná zmínka o Sedlci pochází ze 14. století. Lze však právem předpokládat, že městečko zde bylo již daleko dříve. Roku 1045 daroval kníže Břetislav I. benediktinskému klášteru v Břevnově mimo jiné také dědinu Kvasejovice, která se nachází poblíž Sedlce.

Staré Mitrovice

Mitrovice se poprvé připomínají r. 1387, kdy Alšem z Mitrovic začíná řada zdejších vladyků. Z r. 1390 je znám Bohuněk, r. 1396 Jindřich, r. 1400 Přibík z Mitrovic. V l. 1432-1436 seděl na zdejší tvrzi Herbert z Otradovic, stoupenec Táborů.

Stuchanov

Těsně vedle Kvasejovic leží Stuchanov. Nespleťte to! Stuchanovští jsou na svou identitu hrdí. To víte, synové hor. Drsná příroda formovala tento statečný národ, který svůj původ odvozuje od Keltů.

Sušetice

První písemná zmínka o Sušeticích je až z roku 1450. Název vsi byl odvozen z osobního jména Sušata ("Sušatici") a znamenal "ves lidí Sušatových". Na rozdíl od většiny sousedních vesnic existuje o Sušeticích jen minimum záznamů. Jeden z nich je uveden v táborské "knize černé":

Šanovice

Název vesnice je odvozován z osobního jména Šan. V hovorové řeči se užívá tvaru Šánovice. První písemná zmínka o vesnici pochází z r. 1394. Pravděpodobně v místech statku „U Křížů“ stával zemanský dvůr se starými klenutými sklepy. Již v této době byly patrně v Šanovicích dvory dva.

Uhřice

První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1388, kdy je uváděn Ondřej z Uhřic (Andreas de Uhrzicz).

Včelákova Lhota

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1469. Vesnice vystřídala během let více názvů, jak bylo u zdejších Lhot běžné.