Přestavlky

1613 a 1616 se na Přestavlkách připomíná Ctibor starší Vrchotický z Loutkova, hejtman Vltavského kraje, ale už r. 1629 byly opět součástí mitrovického statku. V r. 1670 koupil Přestavlky Bernard Ferdinand Šmerovský z Lidkovic, který byl rovněž hejtmanem Vltavska. Snad až za něho tu byla postavena tvrz, částečně kamenná, částečně sroubená ze dřeva. Poprvé je však doložena teprve v r. 1708, kdy ji spolu s poplužním dvorem prodal svému synovi Františku Václavovi, od něhož je v r. 1710 koupil František Josef Černín z Chudenic. Od něho získal statek v r. 1724 spolu s Mitrovicemi Jan Josef Vratislav z Mitrovic. Za něho byla přestavlcká tvrz zbořena a staviva bylo použito při novostavbě mitrovického zámku (r. 1736). Tvrz stávala u bývalého polužního dvora, který dnes již neexistuje, a žádné stopy se po ní nezachovaly. (Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl IV., Svoboda, 1985)

Jan Malovec z Pacova 1459 si vyprosil odúmrť po Kateřině Tluksové z Buřenic ve Vlásenici, Přestavlcích, Mitrovicích, Střezimíři a Stupčicích, na kterou sice potom zvedeni Jan z Kolovrat a Přibík Tluksa z Čechtic, zůstaly mu však úroky věnné ve Vlásenici a Přestavlcích. (Roman Cikhart: Paměti městečka Borotína, nedatovaný rukopis asi z r. 1955, str. 28

Syn Jana Malovce z Pacova na Borotíně Jan zemřel r. 1515 a roku 1517 v sobotu po sv. Havle se o dědictví po něm rozdělily sestra Kateřina a dcera Alžběta (Eliška) mladší. K dílu Alžbětinu připadlo i nějaké zboží v Přestavlkách - když v roce 1542 zapsala choti svému Arnoštu Černčickému z Kácova a svým dětem v dluhu 100 kop gr. čes. "v Malkovicích, Přestavlcích, Divišovicích, Dobřejově Hořejším a Dolejším, Krajícově Lhotě, co k Borotínu jest …" (Roman Cikhart: Paměti městečka Borotína, nedatovaný rukopis asi z r. 1955, str. 73 )

Alžběta se provdala za rytíře Arnošta Černčického z Kácova. Když pak synové již zemřelých manželů Černčických z Kácova Jan a Arnošt i na místě Viléma, bratra jich mladšího let nemajícího 6. ledna 1548 prodali své dědictví Janu staršímu Hodějovskému z Hodějova, místosudí království Českého za 2065 kop. gr. čes., uvádějí se dvory kmetcí v Přestavlcích, Střezimíři atd., ale již ne Malkovice, Divišovice a Krajícova Lhota. (Roman Cikhart: Paměti městečka Borotína)

Jan Hodějovský vkladem z 2. dubna 1552 prodal panství Ladislavu z Lobkovic na Chlumci, maršálku královského dvora. Ve vkladu je uvedena Včelákova Lhota, oba Dobřejovy, dvůr ve Střezimíři atd., ale dvůr kmetcí v Přestavlkách si Hodějovský ponechal. (Roman Cikhart: Paměti městečka Borotína)

Když r. 1564 Vilém Černčický uvázal se ve svou třetinu dědin, "které pokládá bejti někdy Alžběty mladší z Pacova, mateře svý", odporovali tomu jejich držitelé - Bohuslav Mitrovský z Nemyšle co do dvou gruntů v Přestavlcích, na kterých seděli Martin Zbánek (Žbánek?) a Václav Koza, na nichž prý Alžběta "nikdá panství neměla", Jindřich Mitrovský z Nemyšle co do půle dvora, na němž seděl Zikmund Mařan, Václav Kozel z Peclinovce. Jan starší Hodějovský z Hodějova odporoval proti uvázání ve třetinu vsi Přestavlk.(Roman Cikhart: Paměti městečka Borotína)

Manželka Bohuslava Malovce z Pacova (na Kostelci Podolském) Kunhuta čili Kunka z Nemyšle, vdova po Mikulášovi Kosořovi z Malovic, měla podíl na statku v Nemyšli, totiž díly… ve Vísce, Přestavlcích … s mlýnem pod Kvašťovem, ale r. 1564 prodala toto zboží svému synu z prvního manželství Vilému Malovcovi z Malovic. (Roman Cikhart: Paměti městečka Borotína)

1830–1833 - Matěj Karásek, majitel emfyteutické hospody ve vsi Přestavlky (statek Mitrovice, Berounsko) proti své vrchnosti, poněvadž neprávem od něho požaduje placení daní a dávek.(Soupis pramenů k dějinám feudálního útisku, díl I. - Finanční prokuratura, Historický ústav ČSAV Nakladatelství Československé akademie věd, Praha 1954, str. 327)

Části Přestavlk položené u silnice z Prčice do Červeného Újezda se říká odnepaměti Brandíra. To byl název někdejší zájezdní hospody.

Od roku 1996 mají Přestavlky zpracován vlastní program obnovy vesnice.