Nové Dvory

K panství rytířů z Nového Dvora patřily ještě sousední osady Ředice, Křemenice, Čachořice, dva dvory kmetcí s platy nad Křemenicí, ve Chválově dvůr a dva mlýny pod Křemenicí, poplužní dvůr a dvory kmetcí s platy a krčmou v Kamenici a dále díly ve vsích Boru, Úklidě a Vilíně. Jednalo se tedy o značně rozsáhlý majetek.

Retrospektivní lexikon obcí ČSSR uvádí rok 1593 jako rok první písemné zmínky o Nových Dvorech. To je ovšem omyl. Prvním známým držitelem vesnice byl Jan z Nového Dvora, který je uváděn již r. 1406. Z Nových Dvorů také pocházeli vladykové, kterým později patřil Hostišov. Z nich je připomínán r. 1440 Mikuláš a 1462-1470 Jan. Před rokem 1480 žil na novodvorské tvrzi Bohuslav z Nového Dvora. Ten nedaleko své tvrze založil rybník, který byl nazván Nový. Přebytečnou vodu z tohoto rybníka prodal Janu z Nedrahovic, aby ji tento mohl odvést strouhou do rybníka Plužince. O tomto prodeji byla uzavřena smlouva, kterou dali oba její účastníci vložiti do Desek zemských v roce 1486 ve čtvrtek po sv. Lucii. Bohuslav žil ještě v roce 1506. Po něm následoval v držení panství Jan z Nového Dvora. Ten měl r. 1525 spor o koně a vozy, které byly jeho lidem pobrány v Prčici. Zemřel v roce 1531, statek zdědila dcera Lidmila, která r. 1537 prodala Janu Kalenicovi z Kalenic na Nedrahovicích dvůr poplužní a dvory kmetcí s krčmou v Kamenici a díly vsí Boru, Úklidu a Vilína. Lidmila se vdala za Petra Měděnce z Ratibořic, se kterým měla syny Ladislava, Bohuslava, Jiříka a Albrechta a dceru Marjánu. Po smrti matky se o dědictví podělili takto: Ladislav dostal Čachořice, Bohuslav Měděnec z Ratibořic Nové Dvory a další dostali peněžité podíly. Bohuslav prodal v roce 1605 Diviši Černínovi na Nedrahovicích les Hluboký mezi Čachořicemi a Zvěřincem. Na tvrzi novodvorské se připomíná ještě v roce 1612. Po něm se statku ujal jeho syn Jan Měděnec z Ratibořic. V berním rejstříku z r. 1620 je zapsán jako "Jan nejstarší Měděnec z Ratibořic a na Nových Dvořích" (pro rozlišení s příbuzným Janem "nejmladším" Měděncem z Ratibořic a na Dobrošovicích a Janem "mladším" Měděncem z Ratibořic a na Čachořicích). V berním rejstříku je uvedeno, že má devět lidí poddaných. Všem příslušníkům rodu Měděnců byla jejich panství zkonfiskována za účast ve stavovském odboji. Nové Dvory (a mnoho jiných statků v okolí) skoupila r. 1623 "nejvyšší paní kanclířová" - Polyxena Lobkovská, roz. z Pernštejna, Nové Dvory se staly součástí rozsáhlého lobkovického panství, jehož vrchnost sídlila na Vysokém Chlumci. K tomu patřily Nové Dvory až do zrušení poddanství v roce 1848.

Roku 1923 Nové Dvory, Myslkov a několik dalších vesnic požádaly o oddělení od politické obce Ředice. Bylo jim vyhověno v roce 1924.

Dne 1. 4. 1956 bylo založeno JZD za podmínky, že v následujícím roce dojde k elektrifikaci obce. Do JZD nevstoupili Houskovi, Šikovi, Lalákovi. Prvním předsedou byl František Mandík, účetním Jan Bečvář. Druhým a posledním předsedou byl Stanislav Dvořák z Myslkova. Za JZD byl v Nových Dvorech vybudován kravín (zahájení stavby 1.10.1958, kolaudace 20. 6. 1959). V šedesátých letech bylo JZD spojeno s JZD Kvasejovice a poté se stalo součástí Státního statku Votice. Předsedou MNV Nové Dvory byl Josef Bečvář (čp. 2), po něm v letech 1954-1960 František Mandík, od roku 1961 Jaroslav Punčochář z Myslkova. V rámci slučování vesnic do větších správních celků se Nové Dvory staly součástí obce Kvasejovice a s tou pak součástí Sedlce-Prčice.

Po roce 1989 neměly Nové Dvory v zastupitelstvu Sedlce-Prčice (do roku 1994 obecním, poté městském) svého zástupce. Celý katastr Nových Dvorů byl v roce 1996 zahrnut do přírodního parku Jistebnická vrchovina, který byl zřízen vyhláškou Okresního úřadu v Benešově.

Nové Dvory byly v roce 1999 městským úřadem přihlášeny do soutěže "Vesnice roku"

Zdůvodnění přihlášky

Nové Dvory jsou z hlediska aktivity svých občanů nejčilejší místní částí města Sedlec-Prčice. Veškerá činnost, která se tu odehrává, je organizována jediným občanským sdružením - místním sborem dobrovolných hasičů. Obyvatelé Nových Dvorů vystupují jako skuteční občané. Jsou hrdi na bohatou historii své vesnice a svého regionu - díky nim se rovněž podařilo shromáždit dostatek dokumentace k podrobnému zpracování historie vesnice. Aktivně se zúčastňují zasedání městského zastupitelstva, svými připomínkami se podíleli na zpracování územního plánu a programu obnovy vesnice. Jejich spolupráce s městským úřadem je příkladná. Majetek, který pro město opatrují, je v dobrých a svědomitých rukou. 
Ze všech třiceti šesti místních částí, které město Sedlec-Prčice má, jsou Nové Dvory jedinou, ve které všichni občané (od roku 1993) uhrazují všechny místní poplatky, především poplatek za odvoz tuhého komunálního odpadu. Přestupková komise města Sedlec-Prčice neřešila za dobu své existence ani jeden případ, který by se týkal Nových Dvorů. Nejsou zde žádné sousedské spory (natož soudní).
Svůj občanský postoj dokazují obyvatelé Nových Dvorů i mimořádně vysokou účastí ve volbách, a to jak do městského zastupitelstva, tak i do zákonodárných sborů.
Pro občany Nových Dvorů zajišťují již po řadu let hodnotné kulturní, vzdělávací a společenské akce. Nezapomínají na své starší spoluobčany, slaví jejich významná životní jubilea a odměňují je dárky. Tradičním slavením Svátku matek prokazují úctu svým ženám a matkám. Udržují staré lidové tradice a zvyky, váží si čistého životního prostředí a pracují na jeho zachování. Udržují čistotu, pořádek a upravenost své vesnice.
Členové hasičského sboru se aktivně podíleli na vypracování Požárního řádu města, základního dokumentu požární ochrany Sedlce-Prčice. Také své další úkoly, které vyplývají z požárního řádu, plní vzorně a s velkým časovým nasazením.
Ze všech uvedených důvodů jsme přesvědčeni, že navrhované ocenění si tato vesnice zaslouží.

Zmínky v literatuře

"Nové Dvory se poprvé připomínají r. 1406 jako majetek zdejšího vladyky Jana z Nového Dvoru, v l. 1486 a 1506 je znám Bohuslav z Nového Dvoru a po něm Jan, jenž zemřel r. 1531. Zdejší tvrz a poplužní dvůr se výslovně uvádějí až r. 1545 jako dědictví Lidmily z Nového Dvoru, která se provdala za Petra Měděnce z Ratibořic. Její syn Bohuslav se připomíná ještě v roce 1612, kdy ves Nové Dvory přešla k Vysokému Chlumci. Zdejší tvrz a dvůr však zůstaly v majetku Bohuslavova syna Jana nejstaršího Měděnce ještě v roce 1651. Brzy nato však byly připojeny k Čachořicům a s nimi k Chlumci. Tvrz pak rychle pustla a byla před r. 1667 i s dvorem zbořena. Nezůstala po ní žádná stopa, takže nevíme, kde stála." (Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl IV., Svoboda, Praha 1958, str. 232)
Jan nejstarší Měděnec z Ratibořic a na Nových Dvořích měl v roce 1620 4 lidi poddané. (Václav Pešák: Berní rejstříky z roku 1544 a 1620, Nakladatelství Československé akademie věd, Praha 1953, str. 153) 
Překvapí nás, jak mohl na prahu 17. století existovat kupříkladu stateček Nové Dvory (jeho majitel přiznával v roce 1603 5 osedlých), kde byla "tvrz stará a všechna na spadnutí", poplužní dvůr "velmi sešlý a na stavení sešlý a na díle zbořený". Příznivější situace nepanovala ani na nedalekých Čachořicích (10 osedlých v roce 1603), kde stála dřevěná tvrz a poplužní dvůr. (J. Křivka: Panství Vysoký Chlumec v první polovině 17. století, str. 46, Sedlčanský sborník 1971) - Citováno dle studie Petra Čorneje Vývoj pozemkové držby feudálů na Podblanicku v I. polovině 17. století (Sborník vlastivědných prací z Podblanicka, 20/1979, str. 194) 
Nové dvory, ves, 252 obyvatelů v 27 domech, dvůr poplužný, při něm stávala tvrz. Na tvrzi v Nových dvorech seděl po celé století rod rytířů Měděncův z Ratibořic, z nichž známe: k r. 1534 Mikuláše, k roku 1541 Petra, k r. 1572 Bohuslava, k r. 1615 Jana nejstaršího Měděnce z Ratibořic seděním na Nových dvořích. Roku 1623 dostaly se Nové dvory k panství Chlumeckému. (A. N. Vlasák : Okres sedlecký v Táborsku, Praha 1879, str. 155)
Vilém Mrácký z Dubé (od roku 1513 na Prčici) "v roce 1525 pobral Janovi z Nového Dvora a jeho lidem vozy a koně v Prčici. Č. Habart, Sedlčansko, Sedlecko a Voticko IV., str.445 Ves Bor - před 16. stol. patřily odtud kmetcí (selské) statky rytířům z Nového Dvora. Jejich dědička, Lidmila z Nového Dvoru, prodala je r. 1537 Janu Kalenicovi z Kalenic a ten je připojil k Nedrahovicům. - Témuž prodala i poplužní dvůr v Kamenici. Před r. 1545 patřily Čachořice Lidmile z Nového Dvora a po její smrti synovi Ladislavu. … (Č. Habart, Sedlčansko, Sedlecko a Voticko IV., str 181)
Po r. 1572 byly Čachořice odděleny od Nových Dvorů a pak náležely Ladislavu staršímu Měděncovi z Ratibořic, který vystavěl vedle dvora dřevěnou tvrz. Když Ladislav Měděnec r. 1577 zemřel, byl pozůstalým sirotkům poručníkem Bohuslav Měděnec z Ratibořic. Později hospodařil na statku a tvrzi Jan ml., syn Ladislavův, který zúčastnil se vzpoury českých pánů proti Ferdinandu II., ale zemřel mezi povstáním. Čachořice i Nové Dvory byly mu vzaty a r. 1623 prodány Polyxeně z Lobkovic. (Č. Habart, Sedlčansko, Sedlecko a Voticko IV., str. 182-3) 
Jan z Nového Dvora a Hostišova měl dle archivu Třeboňského r. 1463 štít na zdél rozdělený, v jehož levé polovici dva šikmé pruhy byly. (M.Kolář, A. Sedláček, Českomoravská heraldika I, str. 321)

Čachořice - tvrz

Zaniklá ves Čachořice stávala u vsi Kamenice, která je dnes součástí Nedrahovic. Poprvé se připomíná v r. 1382 a pak v r. 1474, patrně však již tehdy patřila ke zboží Nové Dvory, u nichž se uvádí v zemských deskách r. 1545 jako součást dědictví Ludmily, manželky Petra Měděnce z Ratibořic. Teprve Petr Měděnec vytvořil v Čachořicích poplužní dvůr, při němž si jeho syn Jan Měděnec z Ratibořic postavil později malou tvrz. V r. 1619 ji odkázal své dceři Kateřině Magdaléně, provdané za Jana Sádla z Vražného. Jan Měděnec se podobně jako jeho zeť Jan Sádlo zúčastnil protihabsburského povstání z l. 1618-1620, a proto byly jejich statky po Bílé hoře konfiskovány. Čachořice spolu s Novými Dvory získal již r. 1621 císařský vojevůdce Baltazar de Marradas. R. 1623 koupila Čachořice Polyxena z Lobkovic a připojila je k Vysokému Chlumci. Tvrz potom postupně pustla, r. 1656 byla už ve velmi špatném stavu, r. 1667 zbyla v přízemí jen komora, teletník a dílna šafáře, v patře světnice a tři komůrky. V průběhu dalších let zanikla i ves Čachořice a zůstal tu jen dvůr Čachořice s myslivnou. (Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl IV.).