Šanovice

Dne 30. 1. 1437 postoupil císař Zikmund „nápad, který měl tu ve vsi po Kačce ze Šanovic, vdově po Ješkovi odtudž, Péšovi ze Sedlčan“. Z tohoto zápisu lze vyvodit, že Ješek ze Šanovic byl jediným známým vladykou, který se psal „ze Šanovic“. Zemřel asi bezdětný a po úmrtí jeho manželky připadla ves jako odúmrť císaři. Roku 1469 se uvádí, že Chval z Kolína uveden byl v držení dvoru kmecího v Šanovicích, na němž sedí Prokop. Na jednom ze dvorů hospodařil v první pol. 16. st. Jan Čížek z Plavčic, který se psal „na Šanovicích“. Měl zmocňující list od Elišky z Vratišova k prodeji statku vratišovského, aby jej mohl 1544 v den Nanebevstoupení Páně prodati. Druhý dvůr byl odedávna svobodnický. R. 1545 se uvádí, že zde společně a nedílně hospodaří bratři Simeon, Petr a Jiří ze Šanovic, kteří dvůr po předcích drželi a v obnovené Desky zemské téhož roku dali sobě vložiti. V zápise z roku 1550 je uvedeno „w Ssanowiczych ctwery hony od Selczje“.

V berním rejstříku z roku 1620 je uveden Martin Mikulášů ze Šanovic jako svobodník. Roudnický archiv Lobkowiczů uváděl k r. 1624 svobodníky, které chtěla vrchnost „koupit“. Byli to Martin Sychot, Veselý, Zeman. Berní rula 1654 ve vesnici uvádí jednak svobodníka Adama Syhofa, jednak poddané chlumeckého panství Lobkowiczů: Jan Stěhule, Jan Kroupa, Jakub Jech, Jiřík Kotrbáček a Václav Kubíček. U jména Jana Háši je poznámka, že vyhořel roku r. 1654. V berní rule je též uveden lobkowiczký poddaný Petr Šanovec v Sušeticích. Jeho příjmení asi vzniklo z toho, že pocházel ze Šanovic.

Jména svobodníků (Martin Sychot 1624, Adam Syhof 1654) byla zřejmě v zápisech zkomolena. Lze předpokládat, že správný tvar byl Šichoš, protože pod názvem Šichošský se pak dvůr uvádí i později. Tak 30. května 1702 Václav Šichoš dvůr prodal. Novou majitelkou byla Lidmila Dvořáková. Od ní dvůr koupil 1. 8. 1708 za 650 zlatých Fr. Sezima Mitrovský z Nemyšle na Jetřichovicích a Vrchoticích. Dvůr se stal součástí panství jetřichovického a s ním se dostal r. 1784 k Vysokému Chlumci, jehož součástí zůstal až do zrušení roboty. Mimoto zde mělo nějaký statek i město Sedlec. Tento statek byl 31. 5. 1792 prodán za 935 zlatých a 20 zlatých roční činže (asi také Lobkowiczům). Ke statku patřilo 10 jiter 862 sáhů polí a 922 sáhů luk.

Z literatury je znám Josef Kabíček ze Šanovic (čp. 11), nadšený vlastenec, který od r. 1845 podporoval peněžitými dary Matici českou, „uznávaje, že je důležité pro náš národ vydávati dobré knihy české“. Řada zdejších občanů narukovala v letech I. Světové války do rakousko-uherské armády. Příslušníkem československých legií byl Jan Mareš (7. pluk).

Ještě ve třicátých letech byly v Šanovicích dvě hospody, trafika a truhlář. Z minulosti se připomínalo řemeslo tkalcovské a košíkář, který výborně uměl dělati hrabice a podělávky“.