Náhlík

Samota Náhlík

Název Náhlík se poprvé připomíná v roce 1788 jako pojmenování mlýna. Podle Antonína Profouse, autora díla "Místní jména v Čechách", to bylo příjmení zdejšího usedlíka.

Samota je ovšem mnohem starší - první údaj pochází již z roku 1489, kdy Bohuslav z Nemyšle koupil půl tvrze mitrovické s polovicí dědin orných, luk, lesův i všech chrastin, s rybníky, s mlýnem, jenž jest pod rybníkem Mitrovickým i s tím mlýništěm, které leží pod Božetínem. Toto zboží koupil od sirotků Hynka a Jana, synů Mikuláše z Nemyšle a na Mitrovicích. Mikuláš byl bratrem Bohuslava. Náhlík byl pak vždy součástí vrchotického statku a obce.

Traduje se, že pojem "náhlík" označoval dřevěnou paličku či dřevěnou napodobeninu lidské ruky, s níž dříve obcházeli přátele a známé oznamujíce, že někdo zemřel. O vrchu Náhlík se zmiňuje i spisovatel Prokop Chocholoušek v povídce "Pan Šimon z Vrchotic", jejíž děj se odehrává r. 1611 v době vpádu Pasovských. Zde autor usuzuje, že pojmenování vzniklo z toho, že kopec se prudce - "náhle" zdvihá.

K Náhlíku patří rybník Náhlický o výměře 54 arů. Nedaleko je kaplička, o které se vypráví stará pověst. Podle ní kapličku vystavěl náhlický mlynář, a proto ji opravují a udržují majitelé mlýna, i když stojí na panském pozemku. 
Dnes zde žije rodina Zburníkova.

Město

Aktuální počasí

Rizika a nebezpečí

Digitální a informační agentura

Jsme členy