Divišovice

Jeden zdejší dvůr příslušel odedávna k panství borotínskému. To získal kolem r. 1446 Jan Malovec z Pacova na Borotíně a po něm ho zdědil jeho syn řečený Jan mladší. Ten zemřel před r. 1515 zůstaviv nezletilou dceru Alžbětu mladší, jejímž poručníkem byl Mikuláš Malovec z Pacova. Jí a Kateřině z Pacova, sestře Janově, manželce Oldřicha z Malovic připadl statek Janův. R. 1517 v sobotu po sv. Havle obě se o panství borotínské rozdělily. Přitom dostala Alžběta v Borotíně domy, ves Býšov, v Chlumě co tu má, Malkovice, Divišovice. (A.Sedláček, Hrady, zámky a tvrze Král. českého, díl. VII., 199)
Syn Jana Malovce z Pacova na Borotíně Jan zemřel r. 1515 a roku 1517 v sobotu po sv. Havle se o dědictví po něm rozdělily sestra Kateřina a dcera Alžběta (Eliška) mladší. K dílu Alžbětinu připadlo i nějaké zboží v Přestavlkách - když r. 1542 zapsala choti svému Arnoštu Černčickému z Kácova a svým dětem v dluhu 100 kop gr.čes. "v Malkovicích, Přestavlcích, Divišovicích, Dobřejově Hořejším a Dolejším, Krajícově Lhotě, co k Borotínu jest...". Alžběta se provdala za rytíře Arnošta Černčického z Kácova. Když pak synové již zemřelých manželů Černčických z Kácova Jan a Arnošt i na místě Viléma, bratra jich mladšího let nemá- jícího 6.ledna 1548 prodali své dědictví Janu staršímu Hodějovskému z Hodějova, místosudí království Českého za 2065 kop. gr. čes., uvádějí se dvory kmetcí v Přestavlcích, Střezimíři atd., ale již ne Malkovice, Divišovice a Krajícova Lhota. (Roman Cikhart: Paměti městečka Borotína, nedatovaný rukopis, str.73, 75)

Když roku 1564 Vilém Černčický uvázal se ve svou třetinu dědin, "které pokládá bejti někdy Alžběty mladší z Pacova, mateře svý", odporovali tomu jejich držitelé - Bohuslav Mitrovský z Nemyšle co do dvou gruntů v Přestavlkách, na kterých seděli Martin Zbánek ...a Václav Koza, na nichž prý Alžběta "nikdá panství neměla", Jindřich Mitrovský z Nemyšle co do půle dvora, na němž seděl Zikmund Mařan,Václav Kozel z Peclinovce. Jan starší Hodějovský z Hodějova odporoval proti uvázání ve třetinu vsi Přestavlk, Ladislav starší z Lobkovic co do ...třetího dílu vsí Dobřejova Hořejšího a Dolejšího. Krajícovy Lhoty, Střeziměři... a Jan Žehart v Bolechovicích odpíral převzetí třetiny na kmetcím dvoře v Divišovicích. (Roman Cikhart, cit. d., str. 79–80)

Roku 1600 Anna Říčanská rozená ze Skuhrova na Kosově Hoře dědictví své: ve vsi Mrákoticích co tu má, v Divišovicích co tu má, ves Vršovice celou s kusem lesem ve Zvěřinci, který Herman z Říčan (manžel její) od Bohuslava Měděnce koupil, též mlýn Sovovský prodala Štěpánovi Jiřímu ze Šternberka k jeho statku smilkovskému (Desky zemské: kvat. 129.B.12.). Při dělení r.1697 připadly jmenované vsi k statku Prčickému. (A.N.Vlasák: Okres Sedlecký v Táborsku, str. 99). 18. září 1705 koupila Prčici, k níž patřily dvory ve Vršovicích a Mrákoticích a vsi Divišovice, Mrákotice a Matějov Karolina hr. Valdštejnová ze Žerotína. Ta hospodařila v Prčici se svým manželem Ferdinandem Rudolfem hr. z Valdštejna do r. 1715, kdy se musila vzdáti pro velké dluhy prčického statku ve prospěch věřitelů (Zemské desky, 157., J, 12). Prčici získal Václav Norbert Vchynský ze Vchynic a po něm syn Jan Václav. Od tohoto ji koupil 30.11. 1725 Jan Vít Malovec z Malovic na Vojkově a Proseči za 20.000 zl. a 200 zl. "klíčného" (Zemské desky, Kvat. 490). - Č. Habart : Sedlčansko, Sedlecko a Voticko, IV. díl, str. 448 
Kromě panských dvorů bývaly v Divišovicích i dvory svobodnické. Divišovice bývaly samostatnou obcí (s osadami Bolechovice, Chotětice a Mrákotice). Katastr této obce měřil 1086 ha. R. 1976 byl MNV Divišovice zrušen a jeho pravomoc přešla na MNV Sedlec-Prčice, od r.1991 Obecní úřad Sedlec-Prčice, od července 1994 pak na Městský úřad Sedlec-Prčice. Zdejší sbor dobrovolných hasičů byl založen v roce 1903.
Program obnovy byl pro Divišovice zpracován a zastupitelstvem schválen roku 1998.