Jetřichovice

Jetřichovický zámek

Jetřichovice založil asi ve 13. století vladyka Jetřich (Dětřich). Členové jeho rodu byli nazýváni Jetřichovici. První je znám Václav z Jetřichvic, současně s ním žili Petr Bepta z Jetřichovic, Bohuněk z Jetřichovic, který roku 1415 podepsal stížný list proti upálení Mistra Jana Husa a Zdeněk z Jetřichovic.

Již v 1. polovině 15 století stávala v Jetřichovicích tvrz. Na tvrzi sídlili od poloviny 15. století Opršalové z Jetřichovic, kteří měli ve svém erbu radlici v červeném poli. Jindřich Opršal z Jetřichovic byl znamenitým rytířem, který se zúčastnil téměř všech válek vedených Jiříkem z Poděbrad.

Na počátku 16. století náležela část Jetřichovic k hradu Borotínu, jiný díl vsi se dvorem a vesnicemi Cunkovem, Ounuzí a Veletínem Janovi Jetřichovskému z Hroznic. Někdy po roce 1500 prodal Jindřich Opršal tvrz, dvůr a ves Jetřichovice Bohuslavu Mitrovskému z Nemyšle na Mitrovicích. Když Bohuslav v roce 1531 zemřel, hospodařili na statcích jeho čtyři synové, kteří se v roce 1539 o majetek rozdělili. Na Jetřichovicích zůstal hospodařit Petr, po němž zdědil majetek Vilém Mitrovský a Jetřichovice dále přešli na jeho nezletilého syna Petra. Ten se zúčastil válečné výpravy při povstání českých stavů, ale po jeho potlačení se stal přívržencem rodu Habsburků. Stal se úředníkem při zemských deskách a císařským radou. Zemřel v roce 1656 a byl pochován v sedleckém kostele. I jeho syn a dědic - Vilém Jindřich Mitrovský se těšil císařské přízni, zastával po několik let úřad hejtmana kraje vltavského. Značně zvětšil jetřichovický zámek a společně se svou manželkou přikoupil sousední Vrchotice. Po jeho smrti zúsatali dva nezletilí synové. Leopold František však zemřel sedm let po otci, a tak majetek připadl Františku Sezimovi. Ten kolem roku 1700 vystavěl v Jetřichovicích nedaleko zámecké zahrady kapli Bolestné Matky boží.

František Sezima byl dvakrát ženat. Bohužel za svého života zadlužil své panství natolik, že museli jeho dědici dát jetřichovický zámek do veřejné dražby. Koupla jej vdova po Sezimovi - hraběnka z Clary, která zde hospodařila až do své smrti. Po ní zdědil Jetřichovice syn Josef Václav hrabě z Oppersdorfu. Opravil a zvelebil mariánskou kapli, jež pak byla od 7. listopadu 1762 přeměněna v mešní kapli veřejnou a nadána papežskými odpustky. Po smrti své ženy Renaty ze Schirndingů prodal Jetřichovice Karlu Ignáci hraběti z Clary. Bohužel přibližně od roku 1785 bylo jetřichovické panství v rychlém sledu pronajímáno. Posledním nájemcem a posléze i majitelem zámku byl dr. Jan N. Kaňka, který se narodil 10. listopadu 1772 v Praze. Jeho otec byl vynikajícím pianistou a violoncelistou. Jan N. Kaňka byl advokátem a od roku 1778 radou při apelaci pražské. Byl povýšen na doktora práv, v roce 1815 mu byl udělena hodnost děkana právnické fakulty a posléze se stal rektorem univerzity.

Z lásky k polnímu hospodářství si najal v roce 1819, kromě jiných dvorů, i Jetřichovice, kde hospodařil jako knížecí nájemce 10 let, než se stal jeho majitelem. V Jetřichovicích zůstaly po dr. Kaňkovi trvalé památky. Především škola, kterou dal vystavět již v roce 1839, protože podporoval vzdělanost. Škola byla nejprve jednotřídní s bytem učitele, posléze byla rozšířena na třídy tři. Ke starému zámku nechal v letech 1857 - 1859 přistavět podle návrhu prof. Josefa Niklasa nový zámek v anglickém a gotickém slohu s osmihrannou věží ozdobenou zubatým cimbuřím. V zámku byly uloženy umělecké sbírky a cenné obrazy a založena vzácná knihovna. Okolo zámku zřídil dr. Kaňka pekný park a umístil zde několik pískovcových soch rázu Platzerova.

Současná podoba mešní kaple Bolesné P. Marie pochází také od dr. Kaňky, který ji nechal roku 1859 přestavět v románském slohu. Plány k ní zhotovil také prof. Niklas. Kaple byla v neděli 9. října 1859 slavnostně vysvěcena budějovickým biskupem Janem Valeriánem Jirsíkem. Před oltářem byla zřízena hrobka, kde je pochován Jan N. Kaňka. Po dr. Kaňkovi byla majitelkou Vilemína Apt - Kaňková, která svého muže přežila o 34 let. Velkostatek postoupila svému příbuznému generálu z Neuwirthů, ale v Jetřichovicích žila až do své smrti v roce 1899. Po generálu Neuwirthovi zdědili Jetřichovice a Vrchotice jeho děti - Otto a Berta. Po dalším prodávání pak celé Jetřichovice vykoupila Marie Milnerová. V roce 1923 došlo na základě pozemkové reformy k rozprodání více než 27 ha pozemků domkářům.

V dalších letech se majitelé často střídali, rostly dluhy, až byl statek zadlužen natolik, že na něj byla dána nucená správa. Dne 30. 6. 1938 koupil velkostatek jetřichovický a vrchotický Václav Zákostelna - architekt a stavitel v Praze. Věnoval velkou péči zvelebení zanedbaného majetku, v první řadě opravil zámek a kapli.

Velice důležitou událostí pro Jetřichovice bylo zavedení elektrického proudu v roce 1932, ke kterému se připojily také Uhřice a Šanovice. V obci je od roku 1920 vedena kronika, byla zde knihovna a fungující Sbor dobrovolných hasičů založený v roce 1901.
V současné době patří osada Jetřichovice do správního území města Sedlec-Prčice.

Jetřichovice, stejně jako další místa v regionu, jsou lákavé pro turisty a návštěvníky hlavně svou krásnou krajinou. Celá oblast se od 19. století nazývá Českým Meránem. Právě tato přednost je jedním z nosných pilířů pro rozšíření turistického ruchu v této oblasti, což je cílem projektu města a mikroregionu Český Merán - Program revitalizace venkovského mikroregionu Český Merán.

Město

Aktuální počasí

Rizika a nebezpečí

Digitální a informační agentura

Jsme členy