Dům s číslem popisným 6 je součástí nejstarší historické zástavby Vítkova náměstí v Prčici. V průběhu několika století zanechaly šťastné i nešťastné osudy obyvatel domu v jeho zdech výraznou atmosféru. Ve čtyřicátých letech 19. století koupila dům židovská rodina Alexandra Frieda, který zde v roce 1852 založil rodinnou firmu na výrobu likérů a lihovin a velkoobchod zbožím koloniálním, vínem a octem. Firma s názvem Alexandr Fried a syn zde působila až do roku 1942.
Založení kostela sv. Jeronýma v Sedlci můžeme datovat do 11. nebo 12. století. Jeho původní stavba čistě románského slohu byla jen skrovných rozměrů, takže se kostel podobal spíše velké kapli. Hned od počátku se okolo kostela rozkládat hřbitov ohrazený zdí. Na západní straně stávala nízká věž stavěná z pečlivě vrstveného zdiva.
Po dvouletém úsilí byla dokončena celková oprava památkově chráněné kapličky svatého Jana Nepomuckého v Jetřichovicích, které předcházel velmi důkladný, téměř tři roky trvající restaurátorský průzkum.
Kostel sv. Vavřince v Prčici je původně románský, založen byl ve 12., možná však již v 11. století. Jeho zakladateli byli s největší pravděpodobností Vítkovci. Byl postaven v románském slohu, jak se tehdy všechny kostely stavěly, a zřejmě plnil i obrannou funkci. Nasvědčuje tomu dolní část věže, která se z původní stavby dochovala.
Morová kaple je zřejmě nejstarší kapličkou ve správním území města Sedlec-Prčice. Byla postavena po morové epidemii v roce 1680 na okraji pole, kam byly pohřbívány oběti, jichž se zde počítalo na sta. Kaple se zachovala téměř v nezměněné podobě a je chráněným památkovým objektem.
Dříve byla mezi Sedlcem a Prčicí jen bažinatá louka, přes kterou vedla bídná cesta. Když se Sedlecký potok, který loukou protékal, rozvodnil a nebo když bylo bláto, byla tato cesta neschůdná, natož pak aby se po ní dalo jezdit. Přesto to byla jediná spojnice mezi Sedlcem a Prčicí. A tak tomu bylo až do roku 1815. O vybudování mostu v těchto místech se zasloužil zámožný pražský měšťan Karel Burka.
Prčická nemocnice má mezi středočeskými zdravotnickými zařízeními zvláštní akcent. Snad nejvíce opředena mýty a představami, často až okultního charakteru, je nejstarším "špitálem" bývalého benešovského okresu a jedním z najstarších fungujících ve střední Evropě. Ne každý ví, že tato mlčenlivá budova se svým areálem v zákoutí Vítkova náměstí v Prčici se tu majestátně tyčí již více jak 160 let.
Na místě „Okresního domu“ stávala odedávna sedlecká škola. Budova byla příliš malá a v jedné třídě se tísnilo velké množství žáků. Proto byla v roce 1856 zvýšena o jedno patro. Když byla v roce 1905 otevřena nová škola, byla budova přestavěna pro účely c. k. okresního úřadu.
Dne 19. dubna 1882 obec koupila od manželů Jana a Karolíny Pištěkových na východní straně náměstí dům čp. 69 za 2000 zl. a zbořila jej pro stavbu nové radnice. Základní kámen byl položen 30. června 1884. Stavbu provedl za 9720 zl. 78 k. Josef Schreiber - mistr zednický a tesařský v Sedlci. Hodiny věžní dodal r. 1885 za 250 zl. hodinář z Prahy Josef Plesnivý.
Pískovcová barokní socha svatého Isidora, která původně stávala na podstavci na křižovatce polních cest nedaleko takzvaného sedleckého koupaliště, čekala více než třicet let na restaurátorský zásah. Dílo neznámého autora tu bylo postaveno někdy kolem roku 1750 a od té doby střežilo místo, o kterém někteří lidé soudí, že oplývá zvláštní energií.
Středisko družicových spojů u Měšetic, které postavila Správa Radiokomunikací Praha - předchůdce dnešní společnosti České radiokomunikace, a.s. - bylo otevřeno 30. dubna 1974. Bylo to první středisko družicových spojů v tehdejším Československu.
Prvým známým učitelem byl Škola (též Šola) Žebrácký. Psal i do nejstarší dochovavší se sedlecké matriky. Zemřel 1. dubna 1699 ve věku 92 let a byl pochován i s manželkou u postranního oltáře v sedleckém kostele. Dochovala se i zpráva o jeho pomocníkovi - Tomáši Bělském, který zemřel r. 1649 na mor a musel být spěšně pochován.
Osada Ounuz, která se nachází nedaleko Javorové skály, byla v roce 1995 vyhlášena vesnickou památkovou zónou, neboť jsou zde zachované původní roubené stavby lidové architektury. Procházka osadou a jejím okolím stojí za to v každém ročním období, pokaždé nabídne neopakovatelné pohledy.
V historických pramenech se hrad poprvé uvádí k roku 1356 v predikátu Vítka z Borotína, který pocházel z jedné z větví nejmocnějšího jihočeského rodu Vítkovců, pánů z Landštejna, a který je i možným zakladatelem hradu. V držení jeho potomků zůstal pak hrad ještě téměř celé století. Jeho potomci Jan a Heřman byli přívrženci Husova učení a významnými postavami doby, Heřman z Landštejna a Borotína byl 16. října 1423 na Svatohavelském sněmu dokonce jako zástupce kališníků zvolen do dvanáctičlenné zemské vlády.
Hrad Zvěřinec je jedinou hradní zříceninou v Českém Meránu. Musíme přiznat, že nikdy nehrál v historii důležitější úlohu. Také návštěvníka neudiví mnoha dochovanými zdmi. Ale právě proto, že je jediný, dokonce obzvláštněný pobyty Karla Hynka Máchy a možná i Mistra Jana Husa, máme k němu přívětivý vztah.
Dnes již neexistující židovská synagoga vznikla přestavbou domu čp. 68 (spodní část Vítkova náměstí, dům pod radnicí), který pro židovskou náboženskou obec koupil Moises Strauss od Johanna Pištěka.
Praktická mobilní aplikace samospráv v České republice
www.pocasiceskasibir.cz
Toulava o. p. s.
Sdružení obcí Sedlčanka
Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska
MAS krajina srdce
GObec – mapový server
Dobrovolné sdružení obcí BENE BUS
Čertovo břemeno