Městský úřad Sedlec-Prčice
nám. 7. května 62
257 91 Sedlec-Prčice 1
Telefon: +420 317 834 216
E-mail: podatelna.mu@sedlec-prcice.cz
ID datové schránky: bqibx7j
IČO: 00232645
Ves Bolechovice se poprvé připomíná v roce 1381, kdy zemřel Markvart z Bolechovic. Z místních vladyků se později uvádějí Vykéř (r. 1423 stoupenec strany podjednou), Jindřich (v letech 1448 až 1450 stoupenec strany poděbradské), v roce 1451 Jindřich Plocek z Bolochovic. Roku 1473 se uvádí Jindřich z Bolechovic jako purkrabí na Hluboké (jde patrně o stejnou osobu).
V první polovině 16. století patřila tvrz Janu Žehartovi z Nasavrk, od něhož ji v roce 1539 s částí vsi koupil Jan Snětský ze Snětu. Po Snětských následovali Bedřichovští z Lomné. Roku 1586 se uvádí Vilém Bedřichovský z Lomné na Bolechovicích a 1620 Mariána Vesecká z Lomné a v Bolechovicích, která tu měla devět lidí poddaných. Po nich následovala dědička Anna Kateřina Měděncová z Vesce (1622). Od ní koupil Bolechovice Zdeněk Lev Libštejnský z Kolovrat, který je připojil k statku Uhřice. Bolechovická tvrz potom zpustla.
Kromě urozených majitelů existovaly v Bolechovicích po dlouhou dobu dva svobodnické dvory. V roce 1550 první dvůr vlastnil Petr Marků, v roce 1615 Jan Marků a 1620 Tomáš Marků z Bolechovic. Druhý dvůr náležel po léta roku Vilasů. Tento rod se na svém dvoře udržel i přes třicetiletou válku.
V roce 1704 získal bolechovický statek Tomáš Popovský ze Šarfenbachu a postavil si tu skromné sídlo (roku 1716 se uvádí pouze "byt panský"). Skutečný zámek zde postavil kolem roku 1775 další majitel Bolechovic, Jan Karvínský z Karvíně, a to na místě někdejší tvze. Majitelé malého bolechovického statku se často střídali. Na konci feudalismu patřil Kateřině Hoppové rozené z Auerspergu, od roku 1882 obchodníku Emanuelu Kallbergovi, později jeho dědicům. Dnes je zámek v soukromém majetku.
Zámek stojí uprostřed bývalého poplužního dvora. Je to jednopatrová rokoková budova, přední křídlo má střední rizalit a trojúhelníkový štít v hlavním průčelí. Nad vstupním portálem je kartuše s erbem Tomáše Popovského ze Šarfenbachu. Zadní neslohové obytné křídlo bylo přistavěno asi v 19. století.