Násilov

Čeněk Habart se domníval, že víska Násilov vznikla někdy v 15. nebo 16. století rozdělením zprvu osamělého dvorce, který tu stával.

První písemná zmínka o Násilově pochází z roku 1545. Tehdy Ctibor a Mikuláš, bratři Vrchotičtí z Loutkova po shoření zemských desek dali v roce 1545 vložit do obnovených desek otcovské dědictví - Vrchotice, Násilov, Monín, Záhoří, Střítež. Další zápis je o půl století mladší a říká, že:"Roku 1596 v pátek po neděli Exaudi prodali Ctibor a Hynek bratří Vrchotičtí z Loutkova a na Vrchoticích a na místě mladších bratří let nemajících Sigmunda a Viléma tvrz Vrchotice, dvůr, pivovar … rytíři Václavu Bechyňovi z Lažan na Dlouhé Lhotě a Pičíně, císařskému radovi, za 11.500 kop míšeňských." Součástí prodaného panství byl i dvůr v Božetíně, Násilov, Monín, Radíkov a díly ve Dvorcích, Střezimíři a Chlistově. Z obou zápisů je zřejmé, že Násilov odedávna příslušel k Vrchoticím, se kterými se stal v roce 1659 součástí jetřichovického statku a se kterými také později sdílel všechny osudy.

V berní rule z roku 1654 se v Násilově připomínají tři poddaní paní Zuzany Černínové - Jakub Zub, Jan Řehánek a Matouš Relonek (to byl zřejmě písařem chybně zapsaný druhý Řehánek). U jejich jmen je poznámka: "Tito majíce své popluží dosti skrovné a v místě kamenitém, nevýnosné, velmi chudě se obírají." Antonín Norbert Vlasák ve svém díle Okres sedlecký v Táborsku (Praha 1879, str. 64) věnoval Násilovu jenom jedinou řádečku: Násilov, Víska, 26 obyvatelů v 4 domech.