Okresní dům v Sedlci

Po revoluci v roce 1848 došlo v českých zemích ke změnám v zákonodárství, výkonné moci i soudnictví. Důsledně bylo odstraněno poddanství, robota a byla zrušena vrchnostenská správa. Základní jednotkou státní správy se staly politické okresy. Jim byla podřízena města a obce.

R. 1849 bylo s účinností od r. 1850 zřízeno sedm krajů. Sedlec byl zařazen do Budějovického kraje a sedlecký okres spolu se sedlčanským a votickým vytvořily Sedlčanský politický okres.
Nový c. k. okresní úřad v Sedlci počal úřadovat 1. července 1850 a c. k. berní úřad dokonce o čtyři měsíce dříve. Sedlec se tak stal okresním městem. Samotný Sedlec měla asi 900 obyvatel a celý okres 17 000. První sídlo sedleckého okresu bylo na náměstí v č. 62 (dnešní městský úřad). Byl to dům rodiny Černických a sídlila tam i radnice.
Sedlecký soudní okres existoval celé století a spadal do něj i Nadějkov, Borotín, Střezimíř, prvých 30 let i Jistebnice, na druhé straně pak Ředice a Mokřany. Naproti tomu Červený Újezd, Heřmaničky, Chotětice a Vozerovice  patřily do votického okresu. Nová reforma přišla už po pěti letech a rozdělila Čechy na 13 krajů, tentokrát se sedlecký okres dostal do Táborského kraje. Ovšem r. 1860 další správní reforma znamenala konec krajského zřízení na téměř sto let. Zůstaly pouze okresy.

Sedlec od vzniku okresu prosperoval, přibývaly domy a na přelomu století dosáhlo město 1200 obyvatel.
V Českém Meránu přibývalo i dětí. Tehdejší sedlecká škola, kterou navštěvovaly více než čtyři stovky dětí, už kapacitně nevyhovovala. Bylo zapotřebí nejméně sedmi učeben a původní škola (na místě pozdějšího okresního domu) měla pouze tři. Ostatní učebny byly rozptýleny po nějrůznějších budovách ve městě. Proto se rozhodla místní školní rada postavit pro školu novou budovu.

Foto: Sedlecké náměstí s budovou okresního úřadu (vpravo) na kolorované fotografii z roku 1920
S otevřením nové školy roku 1905 se uvolnila původní školní budova na Malém náměstí. Dům byl pro účely c. k. okresních úřadů celý přestavěn a upraven, byly v něm zřízeny jednotlivé kanceláře a význam budovy podtrhlo i velkomyslně pojaté zdobení průčelí budovy.
Stavba nové školy vyvolala ještě jednu investici, neboť kvůli ní musel být na vybrané parcele zbourán původní obecní domek se strážnicí a šatlavou. Soud ale bez tohoto zařízení nemohl existovat, a tak byla v r. 1906 postavena ve dvoře radnice (č. p. 62) nová věznice i s bytem pro strážníka.

V takzvaném okresním domě sídlila řada okresních institucí. Pracoval zde přednosta okresního soudu, oficiál, oficiant, dozorce vězňů, soudní zřízenec a funkcionář státního návladního. Důchodkovou kontrolu vedl správce a k ruce měl revidenta. Při okresním úřadu byl i cestmistr a ústav pro zaopatřování práce. Také zde sídlily dva peněžní ústavy, oba si později vybudovaly nová sídla. Okresní hospodářská záložna (dnes spořitelna) a naproti Občanská záložna (dnes pošta).

Čas trvání sedleckého okresu se naplnil 31. prosince 1948, tedy po 97 a půl roce existence. Když se pak úřad z města odstěhoval, byly rozlehlé prostory v domě přeměněny na byty. Dnes je v budově již jen jeden byt a město, vlastník nemovitosti, hledá způsob pro její další využití.