Středisko družicových spojů u Měšetic

Když se počátkem sedmdesátých let hledalo místo pro výstavbu střediska družicových spojů, byla za nejvhodnější vybrána kotlina Českého Meránu poblíž Sedlce-Prčice, a to především proto, že údolí okolní kopce dobře chrání před rušivými signály z pozemních zdrojů. Středisko od začátku sloužilo k zajišťování mezinárodních televizních přenosů a telefonních spojů. K těmto účelům je využíváno dosud, i když k tomu ještě přibyl přenos dat.

Středisku byl v minulosti zřejmě připisován i jakýsi strategický význam. Přispíval tomu fakt, že v Sedlci byl vytvořen zvláštní vojenský útvar, jehož příslušníci po mnoho let  zajišťovali strážní službu střediska.

Nejnápadnější je neobvyklá, zdaleka viditelná kruhová budova s velikou parabolickou anténou na střeše. Průměr této antény je 12 m a po mnoho let byla na středisku jediná. V období prvních pěti let byl provoz veden přes pohybující se družice Molnija. To vyžadovalo použít velmi pohyblivou anténu, kterou bylo možno nasměrovat na libovolné místo na obloze. Zařízení uvnitř budovy bylo umístěno přímo pod anténou tak, aby přijímací i vysílací vlnovody byly co nejkratší. Přestože technologie, která se používá v družicových spojích, patří vždy mezi špičkovou, byla v té době ještě značně rozměrná a z dnešního pohledu velmi nedokonalá. Nesmíme zapomínat, že dnes tak běžné věci jako jsou osobní počítače nebo mobilní telefony ještě neexistovaly. Bylo potřeba práce mnoha lidí, aby středisko s takovým vybavením spolehlivě pracovalo.

S výstavbou vlastního střediska souviselo i několik dalších investičních akcí. Současně se střediskem bylo v Sedlci postaveno dvacet bytů pro zaměstnance, pro Sedlec byl zbudován řádný vodovod s vodojemem pod Loudilkou a vybudováno koupaliště směrem na Šanovice, které po řadu let sloužilo lidem z města a okolí k rekreaci a sportu. Ačkoliv všechny tyto akce stavěly Vojenské stavby, středisko sloužilo výhradně pro civilní účely.

I když celých 19 let mělo středisko vybavení, které dovolovalo práci pouze v systému Intersputnik, bylo i tak intenzivně využíváno. Teprve v roce 1988 byla postavena druhá dvanáctimetrová anténa, která sloužila pro spojení se stanicemi v Asii. Všechno zařízení pro práci v systému Intersputnik bylo na základě mezinárodní dohody dováženo z tehdejšího SSSR.  Až v 90. letech se začala užívat i některá americká zařízení v kombinaci s původními.

Nepřetržitě bylo, a stále je, v provozu telefonní spojení s mnoha zeměmi. Časté také byly mezinárodní televizní přenosy. Po řadu let zde byly denně přijímány zpravodajské bloky WTN a zajišťována každodenní výměna televizních zpravodajských příspěvků mezi státy Intervize. Ty představovaly vlastně celé zahraniční zpravodajství tehdejší Československé televize.

Během doby docházelo k různým modernizacím a náhradám zastaralých zařízení modernějšími. Největší změny nastaly ale až začátkem 90. let. Americká společnost Comsat  se stala vítězem výběrového řízení na dodávku technologie pro dvě stanice Standard a Intelsat. Koncem roku 1992 byly postaveny dvě veliké bílé antény o průměru 18,3 m. Jedna míří zhruba jihovýchodním směrem na družici nad 64°E, která je umístěna nad Indickým oceánem. Tato družice umožňuje spojení se všemi státy v Asii, Africe a s Austrálií.

Druhá velká parabola je zamířena zhruba jihozápadním směrem na družici nad Atlantským oceánem na pozici 342°E, počítáno přes východ. Tato družice umožňuje zajistit spojení s celou Afrikou a Amerikou od severu až k jihu.

Od léta 1993 je toto zařízení v nepřetržitém provozu bez jediné přestávky. Hlavním uživatelem byl Český Telecom, dnes O 2, pro který se zajišťují mezinárodní telefonní okruhy do vzdálených zemí. Po dva roky byla přenášena data teké pro dva poskytovatele internetových služeb. Televizní přenosy se v současné době již nezajišťují, neboť stávající vybavení neumožňuje zpracovat  dnespoužívaný digitální přenos.

Od konce roku 1998 je zde v provozu také centrální stanice HUB soustavy VSAT s anténou o průměru 6 m, která řídí tuto soustavu. Slouží ke spojení s velkým počtem malých terminálů, které mají anténu v průměru přibližně 1m. Tyto terminály jsou nyní využívány především k bezhotovostním platbám a k dalším přenosům dat s malým objemem (dálkové dohledy, bankomaty a pod.).

Od roku 2003 je zde v provozu i televizní vysílací stanice společnosti INTV. Přijímá digitální blok TV programů z asijské družice a vysílá je na evropskou družici. Uživatelem je maďarský provozovatel TV kabelových rozvodů.

Současné spojové družice jsou umístěny na geostacionární dráze, která je nad zemským rovníkem ve výši přibližně 36 000 km. Protože po této dráze obíhají Zemi přesně stejnou rychlostí, jakou se otáčí Země, zdá se nám při pohledu ze zemského povrchu, že jsou nehybné. Ve skutečnosti se velké antény musí na družice jemně dosměrovávat, malé stačí upevnit natrvalo. Protože velké antény dokáží vytvořit velmi úzký svazek podobný světelnému paprsku, stačí pro spojení na velikou vzdálenost velmi malý výkon. Pro představu: Signál nesoucí několik telefonních hovorů současně třeba do Austrálie je vysílán výkonem menším, než jaký má kupříkladu vysílač vašeho mobilního telefonu. Je to obdivuhodné, uvědomíme-li si, že vzdálenost k družici je přibližně 40 000 km.

Během let se měnil i počet zaměstnanců střediska. Koncem 80. let zde bylo zaměstnáno 45 lidí. Protože spojení mělo, a stále má, hlavně mezinárodní charakter, museli být schopni komunikovat nejprve v ruštině, později i v angličtině. Všichni pracovníci též absolvovali řadu školení, mnoho z nich i v zahraničí. V souvislosti s reorganizačními změnami v letech 2001 a 2002 byla většina pracovníků střediska propuštěna. I přes malý počet zbylých zaměstnanců je středisko i nadále v provozu a je připraveno poskytovat služby kvalitního družicového spojení.

Družicové spoje prošly neuvěřitelně rychlým vývojem. Satelitní antény dnes kolem sebe vidíme na každém kroku. Jsou většinou malé a zcela běžně se používají k příjmu televize. Před více jak 30 lety byla ale v celé zemi pouze jedna, ta u Měšetic.