Kostel svatého Vavřince v Prčici

V jejích útrobách se ukrývá kobka o 3,6 m2 se zdmi 1,45 m silnými a střílnou – úzkým okénkem pro střelbu šípy. Kostel byl malý. Na východní straně, kde je presbytář, měl polokruhovou apsidu. Z původní románské stavby se do dnešních dnů zachovala pouze loď a část věže.

Podle ústního podání byl kostel sv. Vavřince spojen s tvrzí Vítkovců nejen samostatným vstupem, který je dodnes patrný na západní straně věže, ale i tajnou chodbou v podzemí.

V 2. polovině 14. století (kolem roku 1375) byla románská apsida odstraněna a loď rozšířena o presbytář zakončený pěti stranami nepravidelného osmiúhelníku. Presbytář je zvenčí opřen pilíři a uvnitř opatřen vysokou klenbou na kamenných žebrech na hranách jemně žlábkovaných. Presbytář býval osvětlován čtyřmi většími a dvěma menšími okny s gotickým klenutím a kamennými kružbami. Do dnešních dnů se dochovala pouze tři okna, protože při budování sakristie bylo jedno okno zazděno. Také kamenné kružby byly později odstraněny (prý aby nebránily průniku světla dovnitř). I v lodi byla vybudována čtyři gotická okna podobná těm v presbytáři a mezi lodí a presbytáriem byl upraven vítězný oblouk. Do lodi se vchází od severní strany čtvercovou síní, v níž visel obraz "Sněm církevních otců" ze 17. století. Nyní je obraz pověšen v presbytáři.

V chrámu jsou čtyři oltáře. Hlavní s obrazem sv. Vavřince byl zřízen Janem Vítem Malovcem. Dva postranní oltáře jsou zdobeny sochami sv. Jana Nepomuckého a sv. Isidora. Za hlavním oltářem býval uschováván jako starožitnost i jako zajímavost železnými pruty a hřebíky pobitý cep z dob válek husitských.

Vedle vítězného oblouku stojí barokní kazatelna se třemi andílky a symboly víry – naděje a lásky – a bohatým baldachýnem opět s andílky a desaterem.

U vchodu do sakristie je v zasklené skříni barokní socha Madony pocházející z poloviny 17. století.

Uvnitř kostela jsou umístěny náhrobní kameny nejen místních významných šlechtických rodin, které vlastnily Prčici, ale i členů okolních vladyckých a rytířských rodů žijících na tvrzích a dvorech v obvodu tehdejší prčické farnosti.

V kostele jsou plně funkční barokní varhany z roku 1731, které postavil mistr Bedřich Semrád, rodák ze Sedlce. Údajně jsou tím nejlepším, co z jeho dílny kdy vzešlo. Každoročně se v kostele koná koncert v rámci Českého varhanního festivalu, který je poctou nádhernému zvuku tohoto hudebního nástroje. V roce 2009 byla v kostele pořízena nahrávka Rybovy České mše vánoční pod taktovkou dirigenta Miloše Boka, za účasti Českých komorních pěvců, souboru Baborák Ensemble a významných operních sólistů. Na varhany hrál Aleš Bárta.

Po západní straně kostela se k nebi zdvihá štíhlá věž, která je k prvnímu výstupku románská, dostavba je pak barokní, s cibulovitou bání a renesanční výzdobou v podobě psaníčkovitých sgrafit. Věž se svými třímetrovými zdmi sloužila v bouřlivých dobách jako útočiště věřících.

Věž byla původně nižší, do nynější podoby ji dal zřídit roku 1730 majitel prčického panství Jan Vít Malovec, který ji nechal opatřit i bicími hodinami. Ty byly několikrát nahrazovány, nyní jsou ve věži umístěny mechanické hodiny řízené elektronicky.

V hořejším patře věže jsou zavěšeny zvony. Původní gotický zvon z první poloviny 14. století se již nepoužívá, je puklý. Je však jedním z nejstarších zvonů v Čechách vůbec, je 70 cm vysoký a měří 71 cm v průměru. Nejsou na něm žádné ozdoby, pouze gotický nápis AVE MARIA, GRACIA PLENA, DOMINUS...

V roce 1971 byl do věže umístěn zvon "Vavřinec" a v roce 1973 pak největší zvon chrámu sv. Vavřince "Maria". Trojici doplňuje ještě malý zvon "Václav", který vyprovází věřící na poslední cestu. Zvony byly pořízeny ze sbírek místních věřících a jsou o to cennější, že se tak stalo v době, která víře dvakrát nepřála.

Kupole věže je pobitá měděným plechem, právě tak, jako otevřená "lucerna" a menší báňka nad ní. Kříž na vrcholu kostela je pozlacený.

Kupole věže kostela prodělala celkovou rekonstrukci v  roce 2006–2007.

U kostela se nacházel i hřbitov ohrazený zdí, ten byl však roku 1875 zrušen. Nový hřbitov byl za značného přispění Václava rytíře z Eisensteinu založen za Prčicí, vedle cesty do Přestavlk.

Kolem kostela sv. Vavřince probíhala v nedávných letech zajímavá diskuze. Spočívala v tvrzení, že jedním z náhrobků v kostele je také náhrobek známého rybníkáře Jakuba Krčína z Jelčan a Sedlčan, a dokonce že Krčín je zde pohřben. Některé indicie této domněnce skutečně napovídají, reálnější je však názor, že se jedná o náhrobek jeho dcery, která žila na tvrzi v Mitrovicích (dnes Staré Mitrovice). Jakub Krčín je s největší pravděpodobností uložen v kostele v nedalekých Obděnicích.