Výlety pro pěší přírodou Českého Meránu - modrá trasa (15 km)

Výchozím bodem této trasy je prčické náměstí. Doporučujeme se zde v Hospodě U škrpálu osvěžit a v krámku na rohu náměstí zakoupit nějaké pití, trasa povede divokou přírodou a pitný režim se dodržovat musí. Vyrážíme po silnici směrem Přestavlky - Červený Újezd. Za prčickým hřbitovem začíná část Přestavlk, která se nazývá (31) Brandíra. Za prvními domky po levé straně je kaplička stojící na vršku, který připomíná mohylu. Může to být pohřebiště vojáků padlých v občanských válkách za krále Jiřího. Název místa prý vznikl ze rčení, že si vždy musíme chránit zadek (braň díru = Brandíra).
Míjíme (29) zámek Nové Mitrovice a (28) tříbokou kapličku (popsáno v žluté procházce) a po modré dojdeme do (32) Starých Mitrovic. Zde se na chvíli zastavíme.

Nejdřív se podíváme vpravo - proti vjezdu do dvora na místě bývalé tvrze stojí domek č.6. Má částečně zachovaný vodní příkop. Z tohoto místa pochází dva významné české šlechtické rody - Vratislavové z Mitrovic a Mitrovští z Nemyšle. V 17. století, kdy Mitrovice drželi Velemyští, se sem přivdala nejstarší dcera Jakuba Krčína z Jelčan a Sedlčan Anna Kateřina.
Pokračujeme po modré značce vlevo do kopce, Staré Mitrovice končí a před námi v kopci je osada (33) Víska. Naberte dech do posledního stoupání, neboť od poslední chalupy se před vámi rozprostřou daleké výhledy západním směrem.
Za Vískou se přehoupneme přes vrchol a mírně klesáme dolů. Zastavíme se u (34) informační tabule na křižovatce polních cest. Vrch před námi se jmenuje Deboreč (598 m n. m.), na jeho vrcholu se nachází zbytky valů, které mohou být staroslovanského původu. My se však dáme vpravo po zelené turistické značce. Ta nás přes osadu Řikov, kde se nad kapličkou na návsi ještě do orkánu Kirill košatila prastará lípa, dovede až do (35) Červeného Újezdu.
Obec leží ve výšce téměř 600 m n. m. a svým hřebenem uzavírá z východní strany údolí Českého Meránu. První zmínky o obci se datují rokem 1365, kdy je připomínán zdejší kostel sv. Matouše. Po levé straně v zahradě nad silnicí míjíme Villu Vallilu, na jejíchž zdech jsou umístěny dvě plastiky od sochaře Františka Bílka (1872–1941). Nejstarší památkou obce je již zmiňovaný kostel sv. Matouše. Na hřbitově u kostela má pomník farář a básník F. A. Lhotka (1936–1884). Některé jeho verše byly i zhudebněny, zvláštní cti se dostalo písni „Tam tichou nad Lužnicí", která má v Táboře pomník.
Pokračujeme dál po zelené, projdeme obcí a na jejím jižním konci odbočíme na nezpevněnou cestu. Půjdeme po ní asi dva kilometry, přičemž si hlídáme pravou stranu, právě tam se nám po chvíli otevřou neopakovatelné (36) výhledy na Český Merán. Uvidíte radary u Měšetic, statek na Kvašťově, část Prčice a další.
Za osadou Větrov odbočíme z turistické značky vpravo dolů na (38) Dolní Dobřejov. Zde je na 16 ha umístěna chovná stanice koně Převalského. Pozor, jedná se o uzavřenou stanici pro handicapovaná zvířata, která je pobočkou pražské ZOO. Proto se zde chovejte nanejvýš opatrně a raději se zde příliš nezdržujte, ošetřovatelé zde návštěvníky vidí jen velmi neradi.
Projdeme Dolním Dobřejovem a vyjdeme do kopečka na cestu vedoucí do Záběhlic. Dáme se po ní vpravo a půjdeme k samotě Pod Horou. Tam se za můstkem pustíme vlevo a mírným stoupáním dojdeme (37) nad Včelákovu Lhotu. Pokud máte připraven fotoaparát, pak dobře děláte, i zde se vám totiž otevřou úchvatné pohledy na naše údolí. Můžeme zajít i dolní Včelákovy Lhoty podívat se na Králův statek (viz žlutá procházka).
Na návsi zabočíme vlevo a půjdeme nevalnou cestou na Božetín. Nad bývalým mlýnem (27) Náhlíkem mineme kapličku. Název samoty Náhlík je odvozen od paličky, na které byla připevněna zpráva (o úmrtí a pod.), která se posílala od chalupy k chalupě jako oběžník. Samota je zasazena do krásného údolíčka a zvláště na jaře a na podzim zde snadno zapomenete na všechny pozemské strasti.
Za kapličkou se dáme vpravo a přes osadu Rohov se dostaneme na silnici označenou modrou turistickou značkou. Ta nás bude provázet až do Sedlce. Pokračujeme vlevo, až uvidíme (28) tříbokou kapličku stojící ve skupině kaštanů. Autorem výzdoby kapličky je učitel Rudolf Šíbal.
Po silnici se vrátíme do Prčice, chceme-li však jít až do Sedlce, cestu si trochu prodloužíme po modré značce kolem sv. Isidora.

Doporučená mapa

Edice Klubu českých turistů č. 41 - Česká Sibiř a Táborsko sever (1 : 50 000).
K dostání na IC Sedlec-Prčice.