Cyklovýlety přírodou Českého Meránu - červená trasa (cca 30 km)

Výchozím bodem pro tuto cyklotrasu je prčické náměstí, třeba kamenná botička - pomník pochodu Praha - Prčice nebo protější Hospoda u škrpálu. Vydáme se po silnici směrem Heřmaničky a u kapličky odbočíme vlevo na Divišovice - cyklotrasa č. 0042.
Kolem rybníčku Beránek a Olšánek a přes Divišovice jsme dojeli do osady Chotětice. Zde na křižovatce u informační cedule Zelených stezek Greenways prudce odbočíme vlevo a po asi 100 m, u žlutého stavení, opět odbočíme vlevo ze silnice na kamenitou stezku. Po ní pokračujeme západním směrem a po chvíli se nám po naší levé ruce otevřou zajímavé pohledy na jižní část údolí Českého Meránu. Nejlepší výhled je z vyhlídky na (1) Vlasákově vrchu (470 m n. m.). Na konci této stezky, v místech, kde se říká „U Vojtěcha" se napojíme na silnici vedoucí z Divišovic. Pojedeme rovně a za chvíli dojedeme do (2) Bolechovic.
První zmínka o osadě je datována rokem 1381 v souvislosti s majitelem zdejší tvrze Markvartem. Kromě tvrze, na které se střídali urozené rody až do doby, než byla připojena k uhřickému statku a zpustla, se v Bolechovicích nacházely dva svobodnické dvory. Jeden ze dvorů jeho majitelé nechali přebudovat na zámeček v rokokovém slohu. Součástí zámku je také park a obora. V parku se nachází zámecká kaple.
Z Bolechovic nás cyklostezka č. 0042 zavede do údolí Sedleckého potoka, do (3) Jesenice. Osídlení Jesenice sahá velmi hluboko do historie. Název vznikl nejspíše ze staroslovanského jasen (jasný). Jesenice patřila původně ke hradu Zvěřinec. Prvním majitelem hradu byl Mareš ze Zvěřince, který dal v Jesenici postavit již v roce 1350 kostel Nejsvětější Trojice. V 16. století získali Jesenici Černínové a po popravě Diviše Černína z Chudenic na Staroměstském náměstí v Praze 21. 5. 1621 přešla obec již nadobro do majetku Lobkoviců. Náhrobek Diviše Černína z Chudenic, který zde byl pohřben, si můžete v kostele prohlédnout. Při přestavbě kostela roku 1799 byla nalezena zazděná truhla s husitským misálem, který obsahoval zápis z roku 1583. Tehdejší farář tuto památku prohlédl, poté uložil zpět do bedny a nechal zazdít.
Zajímavá je i (3 a) křížová cesta na vrch Kalvárie, kde je postupně rozmístěno 17 křížů. Křížová cesta byla opravena v roce 2004.
V Jesenici překročíme Sedlecký potok a stoupáním pokračujeme na (4) Nedrahovice. Pokud jste milovníky bonsají a japonských zahrad, pak doporučujeme zastavit, malý kousek od návsi se nalézá sídlo firmy Bonsaj Sumiko, návštěva stojí jistě za malé zdržení.
Z Nedrahovic pokračujeme silničkou označenou jako cyklostezka č. 0074 mezi poli a vjedeme do krásných, bohužel polomy a kůrovcem značně poškozených, novodvorských lesů. Po zhruba 3 kilometrech vyjedeme v osadě Nové Dvory. Zde se musíme rozhodnout, zda chceme pokračovat v další cestě do hornatější části Českého Meránu, nebo se vrátit dolů do Sedlce-Prčice.

Kratší varianta cca 29 km

Pokud již pomýšlíte na návrat, pak zvolte cyklostezku 0074a. Ta vás pohodlně přes osadu Dolní Matějov, (5) Kvasejovice a kolem vrchu Porostlý zavede až do Sedlce. Pak již jen zdolejte most Karla Burky a jste zpět v Prčici.
Kvasejovice jsou nejstarší osadou Sedlce-Prčice. První písemná zmínka je datována rokem 1045, kdy jsou připomínány jako majetek benediktinů. Také historie Kvasejovic byla ovlivněna husitskými válkami, mocenskými a rodovými zájmy. Po celá staletí přecházely z jednoho majitele na druhého, až roku 1726 byly již natrvalo spojeny s prčickým panstvím. V roce 1900 zde byl založen sbor dobrovolných hasičů, který je hybnou silou v obci. Kvasejovice bývaly samostatnou obcí, od roku 1976 jsou součástí města Sedlec-Prčice.

Delší varianta cca 31 km

Pokud máte ještě dost sil, pak doporučujeme pokračovat po cyklostezce č. 0074. Mírné stoupání po místní asfaltové silničce nás dovede do osady (6) Myslkov. Je to jedna z typických osad v tomto neúrodném, hornatém kraji. Dnes zde již najdete převážně rekreanty a chalupáře, byly však doby, kdy v Myslkově (Miskově) bývala i obecná škola.
Cyklostezka pokračuje vhůru již po kamenitější cestě. Další typickou osadou je Vratkov za nímž nás čeká další stoupání na vrchol. Lesnatou cestou bychom měli po jeho zdolání začít klesat k (7) Veletínu. Zde v pohodlné a stylově zařízené hospůdce „Za pecí", kterou provozuje rodina výtvarníka pana Pejši, si můžeme na chvíli odpočinout a nabrat dech na další cestu. Na zahradě hospůdky se nachází jedna z posledních polygonálních stodol v kraji.
Z Veletína nás čeká již jen klesání. Sjedeme na křižovatku k hájovně a po silnici dolů nás čeká pěkný sešup. V serpentinách (8)„Na Krošíčku" doporučujeme zpomalit nebo i zastavit, po vaší pravé ruce budete mít údolí jako na dlani. Projedeme osadou (9) Sušetice, jejíž název byl odvozen z osobního jména Sušata ("Sušatici") a znamenal "ves lidí Sušatových". Za nimi se rozprostírá další z pěkných výhledů na Sedlec-Prčici. Na volnoběh pak sjedeme do Sedlce a přes náměstí a Burkův most přejedeme do cíle v Prčici.

Doporučená mapa

Zelené stezky mikroregionu Společenství obcí Čertovo břemeno, 1 : 50 000