Zakladatelé Pochodu Praha - Prčice

Jak byl pochod založen?

Úsměvná legenda praví, že se tři zakladatelé pochodu dlouho a bezvýsledně dohadovali o možnosti uspořádání dálkového pochodu, až do  debaty zasáhla jedna z kolegyň slovy: „Je čas na oběd, běžte už s tím do Prčic!“… a pochod byl na světě. Jiná verze praví, že tou, kdo rozsekl spor, byla manželka Karla Kulleho, když chtěla servírovat oběd. Pravda je však mnohem prozaičtější.

Pravda o vzniku Pochodu Praha - Prčice

Po návratu z vojny (r. 1963) se Stanislav Rataj, prčický rodák a aktivní sportovec, začal zúčastňovat různých dálkových pochodů. Ty byly tou dobou velmi populární. V Prčici založil KPDK (Klub přátel dlouhých kilometrů) pro stejné turistické nadšence a v listopadu 1964 zorganizoval i první 100km pochod. Jak sám říká: „Tenkrát nás startovalo sedm, do cíle jsem však došel jako jediný. Dodnes si to živě pamatuji. Byl jsem tak zničený, že jsem druhý den nemohl jít do práce. I přesto jsme tuto akci uspořádali následující rok znovu. Na start 2. ročníku se postavilo 26 odvážlivců, do cíle jsme došli čtyři.“

Ten samý rok se Stanislav Rataj zúčastnil i pochodu z Karlových Varů do Prahy, při kterém se shodou okolností seznámil s Ing. Karlem Kullem (který měl nedaleko Prčice víkendový domek) a Ing. Jiřím Dvořákem. Jim řekl o své zálibě, o zorganizovaných pochodech, které v Prčici zrealizoval a také o týmu organizátorů - kamarádů. „Byl jsem překvapen,“ říká Standa, „když pak za mnou oba dva v lednu 1966 přijeli s nápadem uspořádat pochod z Prahy do Prčice. Tenkrát jsme se dohodli na termínu pochodu (neděle 17. dubna 1966) a na tom, že oni zajistí start a kontrolní punkty a my v Prčici zase cíl, kterým se stala dnešní hospoda U Škrpálu.“  Stanislav Rataj se samozřejmě zúčastnil tohoto jubilejního pochodu jako pochodník a když došel, vypomáhal v cíli. Ten si vzal na starost zdejší oddíl KPDK a svaz mladých.

Zakladatelé pochodu:

Ing. Karel Kulle, CSc se narodil 14. března 1938 v Karlových Varech. Dlouhá léta pracoval na ředitelství ČSD (proto ona velmi šťastná a dodnes dobře fungující vzájemná spolupráce organizátorů pochodu a českých drah). Jeho největším koníčkem byla turistika. Od počátku byl vedoucím štábu pochodu Praha-Prčice, o jehož rozvoj má nepopiratelně největší zásluhy. Je na místě, že nejdelší trasa pochodu nese jeho jméno. Od 30. září 1994 byl čestným občanem Města Sedlec-Prčice.

Karel Kulle zemřel 23. června 1996 po krátké vážné nemoci ve věku 58 let. Je pohřben v Praze na Vinohradském hřbitově.

Ing. Jiří Dvořák se narodil 30. června 1918. Řadu let působil jako redaktor časopisů Turista - Horolezectví, Za krásami domova, Krásy domova a Šťastnou cestu. Žil v Praze. Byl iniciátorem prvních aktivů dálkových pochodů. Stále také u zrodu Pochodu Praha - Prčice, dálkového etapového pochodu Český kvadrant a dalších. Byl členem Klubu českých turistů a čestným občanem Města Sedlec-Prčice. Zemřel ve věku 83 let 13. listopadu roku 2001.

Stanislav Rataj se narodil 10. října 1942 v Prčici. Pracoval převážně u Českých drah jako průvodčí, později jako vlakvedoucí. Jeho nadšení pro turistiku lze doložit i organizací dalších pochodů: Čertova podkova, Čertova hrbatina, Kolem Jelita a Běh Českým Meránem, některé z nich dosud stále probíhají. Jeho zájem se neomezoval jen na pěší turistiku, ale založil a vedl v Sedlci-Prčici mužstvo dívčích fotbalistek. Dalším jeho koníčkem je dodnes běhání a sport. Českou republiku dokonce čtyřikrát reprezentoval na mistrovství světa v běhu do vrchu. Podle jeho vlastní statistiky se v roce 2019 zúčastnil již svého 500. běžeckého vytrvalostního závodu, přičemž na stupních vítězů stál 329 krát ve své věkové kategorii. Rovněž překonal magickou hranici 50 000 naběhaných kilometrů. Poslední žijící zakladatel nejmasovějšího turistického pochodu v Česku - Stanislav Rataj - byl zapsán i do České knihy rekordů. Za padesát jedna ročníků Pochodu Praha‑Prčice poslal z Prahy i odjinud do Prčice 800 tisíc lidí. Komu dalšímu se to kdy povede?