Městský úřad Sedlec-Prčice
nám. 7. května 62
257 91 Sedlec-Prčice 1
Telefon: +420 317 834 216
E-mail: podatelna.mu@sedlec-prcice.cz
ID datové schránky: bqibx7j
IČO: 00232645
Novinář, Člen československého zahraničního odboje za 1. světové války, spolupracovník T. G. Masaryka a M. R. Štefánika, diplomat, v letech 1945–1948 kulturní atašé československého velvyslanectví v Paříži.
Rudolf Kepl se narodil 21. února 1876 v Kališti (u Nadějkova) jako syn nadlesního. Vystudoval gymnázium v Táboře a filosofickou fakultu v Praze. Velice rád navštěvoval zejména přednášky profesora T. G. Masaryka. Po studiích několik let učil v Praze-Vinohradech a Hradci Králové.
V roce 1908 odešel do Paříže jako dopisovatel Národních listů. Přispíval i do řady dalších českých časopisů svými články o francouzském výtvarném umění a literatuře. Ve Sdružení francouzsko-slovanském spolupracoval s dr. Ernestem Denisem, významným francouzským historikem, bohemistou a obhájcem práv českého národa na sebeurčení.
Od začátku 1. světové války se Rudolf Kepl zapojil do úsilí o samostatný český stát. Již v roce 1914 organizoval demonstraci před rakouským vyslanectvím, v následujících letech pomáhal se získáváním dobrovolníků do legií. Spolupracoval s dalšími členy českého zahraničního odboje, např. T. G. Masarykem, Lvem Sychravou a Edvardem Benešem, s nímž se však v některých představách o budoucím vývoji neshodl. Byl jednatelem České národní rady založené v Paříži 12. prosince 1914, členem výboru České kolonie a Výboru válečných dobrovolníků. Když Ernest Denis spolu s T. G. Masarykem založili čtrnáctideník La Nation Tcheque (Český národ), stal se Rudolf Kepl tajemníkem redakce, která sídlila v jeho bytě na Montparnassu. Měl na starosti tajné spojení s Prahou, kam se snažil dostat české letáky, knihy a noviny s necenzurovanými zprávami. Jeho činnost mu vynesla zápis do seznamu vlastizrádců, který v roce 1917 vydala rakouská tajná policie. Podle některých zpráv byl doma dokonce odsouzen k trestu smrti.
Až na samém sklonku války, od 1. srpna 1918, se Rudolf Kepl stal členem legií. Dosáhl hodnosti poručíka a byl vyznamenán revoluční medailí. Po válce pomáhal legionářům s návratem do vlasti a účastnil se mírové konference v Paříži roku 1919. Poté pracoval v Paříži v tiskové kanceláři a na velvyslanectví. V této době nezištně pomáhal mnoha krajanům, kteří ve Francii pobývali nebo ji navštívili, například skladatel Bohuslav Martinů nebo malíři František Kupka a Otakar Kubíni. Od roku 1930 byl Rudolf Kepl ředitelem tiskové služby Ministerstva zahraničí v Ženevě.
Do své vlasti se vrátil na podzim roku 1937, v 61 letech. Koupil si domek v Jetřichovicích u Sedlce, chtěl odejít do penze a věnovat se uspořádání svého obsáhlého archivu výstřižků z 1. světové války, četbě, psaní a překladům. Začala však 2. světová válka, Rudolf Kepl se v květnu 1938 vrací do Paříže, v červnu odchází do Londýna a pracuje zde jako ředitel kanceláře české státní rady. Po válce byl v letech 1945-1948 kulturním atašé československého velvyslanectví v Paříži. V srpnu tohoto roku se znovu usadil v Jetřichovicích, ale poměry v Čechách se v tu dobu tak změnily, že se často vracel do svého bytu na Rue Boissonade.
Zemřel klidně v Paříži 15. července 1958 v 82 letech.