Otto Janka

Narodil se 4. 2. 1930 v Praze. Už od dětství ho lákal svět dobrodružných příběhů, svět knižních hrdinů a dětské fantasie. Přesto studoval ekonomii a po jejím absolvování se stal vedoucím ekonomického úseku Národního muzea v Praze. V muzeu měl neomezený přístup k archívům, což pak mohl zúročit kupříkladu při přípravě knih o našich krajanech v Americe. Působil i jako redaktor v Československém rozhlase.

Otto Janka je autorem řady knih o výjimečných lidech. Zcela uchvácen byl kupříkladu životním příběhem poslední majitelky zámku Vrchotovy Janovice, mecenášky umění a velmi krásné a inteligentní ženy Sidonie Nádherné.

Své náměty často nacházel v historii. Ale jak už to bylo jeho naturelu vlastní, musela tam být i pořádná dávka dobrodružství. Ze všeho nejraději měl pak takové historické postavy, o nichž se v podstatě moc nevědělo, kdy mohl při fabulování jejich příběhu naplno rozvinout svou fantazii. Příkladem je kniha Rytíř na kajaku (1988). Po mnoha letech se vrátil i k tomu, co ho v dětství zaujalo nejvíce - k indiánům. Psal o lidech, kteří od nás v 17. a pak i v 19. století odešli do Ameriky, dostali se mezi indiány a prožívali tu svá dobrodružství. Tak vznikly romány Melodie proti Siouxům (1982), Amulet Siouxů (1987), Jsem Sioux! (1990). 
V roce 1964 zakoupil Otto Janka se svou ženou chalupu na Kvašťově (obec Sedlec-Prčice) a od té doby se sem pravidelně vracel. Náš kraj miloval a jako pravý romantik milující přírodu, vodu, les, dokázal jeho půvaby náležitě ocenit.

Zde se také setkal s dalším svým hrdinou, malířem Karlem Chabou. Znal jeho plátna s typickými pražskými náměty, s překvapením ale zjistil, že Chaba se narodil v Sedlci a že jedno z jeho velkých životních témat je Český Merán. Malíř Karel Chaba ho zaujal natolik, že mu nejprve roku 2005 věnoval jednu ze statí ve sborníku Český Merán a později i celou knihu s názvem Malíř Českého Meránu Karel Chaba (2009). Kniha je výsledkem rozhovorů autora s umělcem v jeho pražském ateliéru. Obsahuje i ucelenou kolekci reprodukcí obrazů inspirovaných právě Českým Meránem.

Otto Janka byl i vášnivým vodákem a obdivovatelem skautingu. Jeho předposlední prací, která vyšla krátce před jeho smrtí, je kniha Čas skautů , která se věnuje českému skautingu.

Ovšem jako třešínku na dortu choval Otto Janka svou připravovanou práci o velkém muži Českého Meránu, zemědělském inženýrovi, básníku, zdatném kreslíři, spisovateli, překladateli a člověku s obrovským nadáním a širokým srdcem Jaroslavu Spirhanzlovi-Durišovi. Vzdával v ní hold muži, kterého nesmírně ctil a obdivoval. Vydání knihy s názvem Příběh Jaroslava Špirhanzla (2009) se však již nedočkal.

Otto Janka se nedlouho po vzniku  vlastivědného sborníku Český Merán přihlásil ke spolupráci na jeho vydávání. Pro sborník postupně napsal články o šlechticích Václavu Vratislavu z Mitrovic a rytíři Janu Jeníkovi z Bratřic, hudebnících Karlu a Adolfu Čechových, spisovateli Prokopu Chocholouškovi, odbojáři Rudolfu Keplovi, hudebníku Josefu Jelínkovi, Mons. Františku Pištěkovi - zakladateli prčického špitálu a další. Tři roky se Otto Janka věnoval také redaktorské práci na sborníku.