Ing. František Krtil

Ing. František Krtil pocházel z našeho kraje. Narodil se 21. října 1901 v Liběnicích. V té době nechala vrchnost zbořit dřevěnou chalupu č. 5 v Uhřicích a na jejím místě postavit zděný patrový dům - novou lesovnu. Do ní se nastěhoval fořt Antonín Krtil s manželkou Annou. Kromě výše uvedeného syna Františka měli manželé Krtilovi ještě čtyři další děti - Antonína, Václava, Jiřího a dceru Aničku.

Klukovská léta prožil František Krtil v Uhřicích. Od malička miloval přírodu a lákal ho lov. Nejdříve chodil do obecné školy v Sedlci, pak studoval reálku v Kutné Hoře, později v Táboře, kde maturoval. V r. 1925 ukončil studium na Vysoké škole zemědělského a lesního inženýrství v Praze a dosáhl titulu lesního inženýra. Prvních dvacet let byl zaměstnancem magistrátu města Prahy a další dvě desetiletí působil v Boleboři v Krušných horách. Když odešel do důchodu, zažil deset spokojených let jako správce bažantnice Sklípek u Ahníkova.

Skutečný odpočinek ale na něho čekal až po sedmdesátce v Sušici na Šumavě. Do Krušných hor se už vracet nechtěl, protože lesní kultury, které zakládal, mizely působením oxidu siřičitého a bažantnice Sklípek dokonce zmizela úplně, když musela ustoupit povrchovému dolu. Ani v Uhřicích už nikoho neměl. Sourozenci se rozběhli po světě a uhřická lesovna byla r. 1926 v pozemkové reformě prodána. Otec Antonín Krtil odešel v té době do penze a postavil si s manželkou domek v Sedlci v Jetřichovické ulici. Do Uhřic tak Františka táhly už jen vzpomínky.

František Krtil napsal pět knih mysliveckých povídek, které se vždy těšily velkému zájmu čtenářů. Patřily k tomu nejlepšímu, co bylo v tomto žánru vydáno. První knihu Z malých lovišť vydal s ilustracemi Jiřího Židlického v r. 1930. Další kniha Z houštin a pasek vyšla dvakrát, v letech 1936 a 1942. Roku 1944 následovala knížka Od jara do zimy a Lovecké romance, vydal Albatros v roce 1976.

Během svých toulek za myslivostí prošel František Krtil mnoho revírů po celých Čechách. Za nejhezčí kout ale do smrti považoval Jehliště za Jetřichovicemi. Buky, jedle, smrky a borovice se tu zvedají v nádherných dřevech. Je to matečný porost všech náletů na dolních mokrých lukách. Nad nimi zůstává největší divočina a kamenné moře. Jednou tam pytlák v neděli dopoledne prostřelil hajnému Márovi klobouk. Hajný Král sloužil v Jehlištích až do osmdesáti let a během 1. války vykouřil všechnu mařinku z lesa. Z Jehlišť byl i nejhezčí pohled na sedlecký kostel a jetřichovický zámek v moři zahrad. To bylo tenkrát, kdy se Mirovkám říkalo Smírovky a krajinou táhly sluky.
I poslední kapitola v jeho poslední knize je vzpomínkou na rodný kraj. Autor se v uhřické oboře pod třemi duby po sedmdesáti letech setkává se spolužákem Honzíkem z Lidkovic. Po společně stráveném dni se loučí: „Kutíle sbohem! Zní to však jinak, než jako za dávných časů našeho mládí, spíše jako by život odcházel."
Inženýr František Krtil zemřel 23. března 1983 v Sušici. Poslední knížku Zaváté stopy už připravil k vydání a ilustroval jeho syn Pavel. Vyšla v roce 2003.

František Krtil měl to štěstí, že zažil myslivost v době, kdy lovecký stůl byl ještě prostřený a přeplněný lahůdkami. Myslivost se chápala jako součást zemědělské produkce. Kupodivu to fungovalo bez zásahu ekologických organizací. Mládí prožité v mysliveckém prostředí Českého Meránu zanechalo ve Františkovi nesmazatelné stopy. Ve všech jeho knihách najdeme nejen lovecké zážitky a obdiv k přírodě ale i vzpomínky na rodný kraj.