František Pištěk

Městečko Prčice bylo v 18. století (a ještě stále je) osazeno z větší části rodem Pištěků. I rolnická usedlost č.p. 3 patřila odedávna rodu Pištěků, a protože na ní ke konci 17. a počátkem 18. stol. hospodařil Adam Pištěk, říkalo se tu "u Adamů" a každý jeho potomek byl nazýván "Adam". V tom domě se 6. dubna 1786 narodil syn František a jistě při jeho narození nikdo netušil, že přišel na svět pozdější arcibiskup ve Lvově.

František vystudoval v Praze bohosloví a roku 1808 byl vysvěcen. Nastoupil jako kaplan ve Smolnici a záhy na to dostal i samostatnou správu farnosti v Panském Týnci. Roku 1817 byl jmenován děkanem v Přešticích.

Byl vynikajícím kazatelem, zároveň však i výborným hospodářem ve svých farnostech. Zřejmě proto se stal 31. října 1823 kanovníkem metropolitní katedrály svatého Víta v Praze. Za rok nato se stal děkanem kapituly ve Staré Boleslavi a zároveň biskupem a sufraganem pražským. A jeho kariéra stoupala dále. Již roku 1831 je jmenovám biskupem v Tarnově a čtyři roky na to arcibiskupem ve Lvově.

Ačkoliv František Pištěk dosáhl během svého života nebývalé kariéry, nikdy nezapomněl na svůj selský původ, hrdě se hlásil k češství a nikdy neodmítl ty, kteří se na něj obrátili se svou žádostí o pomoc. Tak kupříkladu pomohl ke studiu bratru Prokopa Chocholouška Tomášovi a později mu vymohl místo učitele v ústavu pro hluchoněmé ve Lvově.

Také na své rodiště a jeho občany nikdy nezapomněl. V Prčici, v místech, kde stával jeho rodný dům, nechal zřídit klášter milosrdných sester, kde by pod jejich laskavou péčí našli útočiště chudí a nemocní. Tak byl položen základ prčické nemocnice, která se později přeměnila na okresní všeobecnou nemocnicí a stala se velikým dobrodiním pro celý kraj. Stavba kláštera byla započata 13. června 1843 a po dvou letech byla ukončena. Když ji roku 1844 arcibiskup František de Paula Pištěk navštívil, aby se přesvědčil, jak práce pokračují, byl již sám velmi nemocen.

Ačkoliv byl velmi mocný a také i bohatý muž, nezanechal po sobě téměř žádné jmění, neboť to, co mu za života patřilo, rozdal potřebným a na účely dobročinné.

Arcibiskup Pištěk  zemřel 1. února 1846 ve Lvově  ve věku šedesáti let.

Prčičtí občané jsou právem hrdi na svého rodáka a na jeho počest byla na budově kláštera, dnešní Léčebny pro dlouhodobě nemocné v Prčici, umístěna pamětní deska.

Osudy arcibiskupa Františka Pištěka zpracoval m.j. spisovatel Otto Janka ve stati

"Příběh Františka Pištěka", otištěné ve sborníku Český Merán č. 10 rok 2005.