Čeněk Habart

Narodil se v Předbořicích asi 12 km severně od Milevska, kde také začal chodit do školy. Později vystudoval učitelský ústav v Praze a v roce 1883 zahájil svoji pedagogickou činnost jako učitel. Nejprve jako podučitel v Petrovicích na Sedlčansku, později v Jesenici. Celých 14 let učil na škole v Jetřichovicích a nakonec deset let ve Voticích. Zde mu byl za mimořádné zásluhy udělen čestný titul ředitele školy, který se v té době uděloval pouze vedoucím měšťanských škol.

V roce 1927 odešel do důchodu a věnoval se své spisovatelské činnosti. Zemřel v roce 1942 ve Voticích a na zdejším hřbitově je také pochován.

Ve své mimopedagogické činnosti se věnoval zejména národopisu a sběru lidových písní. Byl dopisovatel různých regionálních časopisů a autorem tří divadelních her pro děti. V roce 1895 se stal jedním ze spolupořadatelů Národopisné výstavy českoslovanské v Praze. Vypracoval plán vesnického stavení a zajistil veškeré zařízení této stavby.

Vrcholem jeho práce bylo vydání obsáhlého a zatím nepřekonaného čtyřdílného díla Sedlčansko, Sedlecko a Voticko.