Bedřich Semrád

Bedřich Semrád se narodil okolo r. 1704. Poprvé se s jeho jménem setkáváme v r. 1730, kdy pracoval v Dobrovicích jako pomocník pražského varhanáře Jana Krásného, u něhož se patrně i vyučil. Potom už pracoval v sedlecké dílně, později se synem stejného jména (1743–1816), který se stal i sedleckým purkmistrem. Z jejich dílny se zachovalo více než třicet dodnes funkčních nástrojů.

Osobnost Bedřicha Semráda je opředena několika otazníky. Dnes už bezpečně víme, že měl dílnu v Sedlci, což potvrzuje mimo jiné i jeho návrh na stavbu varhan v Nové Říši z r. 1758. Varhany ze Semrádovy dílny jsou také v kostelích v Počepicích a v Jesenici na Sedlčansku, v Bezně u Mladé Boleslavi a v Miličíně. Řadu krásných Semrádových nástrojů najdeme v jižních Čechách: v klášterním kostele v Milevsku, v poutním kostele v Sepekově, v Týně nad Vltavou, ve Frantolech u Prachatic a v Horním Dvořišti. V Brlohu pod Kletí mají Semrádovy varhany z r. 1760 a jeho varhany jsou i v kostele v Zahájí u Zlivi. Tam se dostaly ze starého kostela na Hosíně u Českých Budějovic, když byl r. 1898 zbourán. Varhany ze sedlecké dílny zdobí také kapli sv. Jiří na českokrumlovském zámku. Na originálních barokních varhanách mistra Semráda z r. 1752 uvádějí v Krumlově koncerty duchovní hudby.
Ale jedny z nejlepších Semrádových varhan stojí v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Praze na Karlově. Nástroj se dosud zachoval bez podstatných změn. Podle smlouvy z 8. listopadu 1733 stály varhany 1 300 zlatých. Většina píšťal je z cínu, u dřevěných je materiál výslovně uveden. Celá stavba varhan je bohatě ozdobena zlacenými dřevořezbami.

Varhany v prčickém kostele sv. Vavřince patří k vůbec nejstarším Semrádovým nástrojům, byly postaveny r. 1731. Píšťalová věž je završena korunou, kterou Semrád uplatňoval i jako jeden ze symbolů na své pečeti. Rovněž je pro něj typické, že prospektové píšťaly varhan jsou bohatě zdobeny ornamentem z hrbolků. Pozitiv připojil r. 1859 Jan Karda z Prčice. Prčické varhany jsou chráněnou kulturní památkou.

V nedávné době prošly varhany důkladnou rekonstrukcí v dílně varhanáře Rudolfa Valenty ze Zbraslavi a některých jeho kolegů. Manuál je úplně nový, ale sestavený podle plánu Bedřicha Semráda. Některé píšťaly a vzdušnice, které nebylo možné zachránit nebo byly během let necitlivě přestavěny, byly zaměněny za nové. Také byly instalovány nové měchy a nehlučný ventilátor. Celá rekonstrukce vyšla téměř na milión korun.

V roce 2009 vznikla v kostele sv. Vavřince nahrávka Rybovy České mše vánoční. Nastudování se ujal dirigent a hudební skladatel Miloš Bok, na varhany hrál Aleš Bárta. Od roku 2011 se v kostele sv. Vavřince koná také koncert v rámci Varhanního festivalu, který pořádá varhaník Adam Viktora.

Barokní varhanář, mistr Bedřich Semrád, zemřel v Sedlci r. 1784 jako osmdesátiletý.