Veletín

Je zde evidováno 18 adres.[1] Trvale zde žije 20 obyvatel.[2]

Veletín je také název katastrálního území o rozloze 2,67 km2. K Veletínu patří též samoty či vzdálenější usedlosti Buckovna (0,5 km severoseverozápadně od Veletína, č. p. 21), Myslivna (0,5 km severovýchodně od Veletína, č. p. 1, 17 a 19) a Kobláska (0,4 km východně od Veletína, č. p. 20).

(Wikipedia – http://cs.wikipedia.org/wiki/Velet%C3%ADn)

Veletín leží v horské, chudé krajině (600 m n. m.), kde je množství žulových balvanů jako rozseto po lesích, polích a pastvinách. Mnoho kamenů vylámaných je srovnáno kolem polí a luk v tarasích a dlouhé řady jich vroubí i cesty, důkaz to těžké, lopotné práce zdejších hospodářů.

Veletín je osadou prastarou. Zeman Velata založil tu někdy ve 13. stol. statek, z něhož později povstala osada. Dostala po Velatovi jméno Veletín, přičemž změněno "a" v "e". Ves s okolím patřívala ke hradu Skalici (u Sepekova), kde vládl ve 12. stol. mocný rod Vítkovců. Když pak Skalici s celým statkem odevzdal král Václav II.  17. června 1291 do vlastnictví pražského biskupa Dobeše, patřil i Veletín od toho dne biskupství pražskému. Při tom zůstal až do r. 1307, kdy převzal celý statek i s Veletínem od biskupa Jana z Dražic Jindřich z Rožmberka, dav mu v náhradu statek v jiné krajině. Veletín připojen k rožmberskému hradu Přiběnicím u Tábora. (Sedláčkovy "Hrady a zámky", VII.) Od 15. stol. (asi od r. 1457) patřil již stále ke Chlumci.

Osada skládá se z horní a dolní části a ze samot. Dolní Veletín tvoří 4 chalupy a chlumecká, jednopatrová myslivna u cesty vedoucí od okresní silnice do Nových Dvorů. Proti myslivně stojí mezi stromy u potůčku pěkná, stará kaplička. Je dole širší, nahoře užší a má taškovou střechu s železným křížkem. Vpředu je zasklený výklenek se soškou sv. Jana N., nad nímž je vypouklá ozdoba obdélná a dole ozdoba ze dvou pruhů, křížem položených. Nedaleko myslivny na sever, u polního rozcestí, je prastará, štíhlá kaplička, zvaná "Boží muka", s výklenky a taškovou stříškou. Jižně je samota Kobláska (čp. 20), západně od myslivny mezi lesy Buckovana (čp. 5 a 21) a u okresní silnice hájovna (čp. 22), zde zastavuje autobus. V horní části vsi v kamenitých drahách při cestě ke Vratkovu je na návršíčku kaplička. Má vpředu zasklený výklenek se soškami mariánskými, nahoře vypouklou ozdobu, jednoduchý štít a na taškové střeše želežný křížek. U statku čp. 4 postavili osadníci r. 1905 z kamene tesanou zvoničku, v jejíž přední části je zašpičatělý výklenek se soškou sv. Jana N.; nahoře mezi čtyřmi sloupky pak visí zvonek, mající letopočet 17000 a nad ním je kamenný kříž. Kolem zvoničky upravili zahrádku, ohrazenou laťovým plotem.

Mezi Veletínem a Sušeticemi je část chlumeckých lesů zvaná "Hodětín". Toto pojmenování připomíná ves Hodětín, která někde v těchto místech stávala. Kdy zanikla, nevíme. Jmenuje se při statku skalickém (sepekovském) s Myslkovem, Veletínem a s jinými vesnicemi a od r. 1291 jako majetek biskupství pražského. Hodětín, jejž založil zeman Hoďata, byl původistěm vládyků Hájků z Hodětína; mali v erbu příčný pruh a nad helmem kohouta.

Jan Hájek z Hodětína byl vládyka obratný, od krále Václava IV. nejednou a dobře potřebovaný. Poprvé připomíná se v r. 1409; následujícího roku byl královským purkrabím na Protivíně. Václav IV. poznav jeho schopnosti, učinil jej asi r. 1411 podkomořím moravským, hned potom mu udělil úřad kuchmistra (1412–1417) a v l. 1413–1414 byl i českým podkomořím. Když král dal r. 1413 hrad Skálu oblehnouti, stal se Hájek velitelem vojska. R. 1417 vyslal jej král do Plzeňska, aby tu se stavy krajskými jednal. R. 1419 zapsán mu hrad Písek a r. 1420 dán pod jeho ochranu hrad Zvíkov. Držel také drobné statky v okolí Hluboké a na Vožicku. Zemřel 18. ledna 1430. Dědicem statků Hájkových stal se zeť Kunata Kaplíř ze Sulevic. (R. Cikhart, "Sedlčanský kraj").

Veletín měl v roce 1843 19 čís. se 112 obyv., v r. 1920 22 čís. s 98 a v r. 1930 taktéž 22 čís. s 92 obyv. Patři kostelem a farou, poštou, četnictvem a zdravotním obvodem k Sedlci, školou k Myslkovu.

(Čeněk Habart, Sedlčansko, Sedlecko a Voticko, díl IV., rok 1941)

K 1. 1. 2014 bylo v osadě evidováno 19 trvale žijících osob (9 mužů a 10 žen).

V horní části osady Veletín stojí stylová hospůdka Za Pecí. V létě si sem přijdou na chvíli posedět místní, je vítanou zastávkou znavených turistů a v zimě sem rádi zajedou běžkaři, třeba se ohřát na peci. Majitel hospody zde také několikrát do roka pořádá zajímavé koncerty. Na zahradě hospůdky se nachází jedna z posledních polygonálních stodol v kraji.