Výstava Genius loci Sedlce a Prčice

Tento text už se nachází v archivu

Od 16. ledna do 29. února 2008 proběhne v galérii infocentra výstava Genius loci Sedlce a Prčice.

Výstava navazuje na projekt „Genius loci města Sedlec-Prčice", který proběhl v roce 2007 a který přinesl užitečné postřehy k současnému vzhledu města.

Nejprve projekt stručně představme úryvkem z proslovu k jeho vernisáži. „Záměrem projektu bylo pátrat po všem, co zakládá, tvoří genia loci, tedy „ducha místa" našeho dvojměstí. Pozvali jsme k nám na začátku léta několik mladých výtvarníků a fotografů a požádali jsme je, aby si z dvojměstí vybrali do deseti staveb, ulic či koutů, podle kterých si Sedlec a Prčici budou pravděpodobně nejlépe pamatovat, které nejde najít nikde jinde, které jsou pro město nějak typická. Důležité bylo, aby se akce účastnili lidé, kteří město neznají moc nebo vůbec. Šlo nám o to, abychom se my místní a do svého bydliště trvale zahledění mohli prostřednictvím jejich očí podívat na své město čerstvým, neopotřebovaným pohledem. Tedy pohledem, kterému dosud nezevšednělo vše, co z města působí výjimečně, ale který si ani nestačil zvyknout na to, co působí negativně."

Účastníci projektu „Genius loci Sedlce-Prčice" nám po sobě nezanechali jen výtvarné práce, jejichž vernisáž proběhla při příležitosti oslav 50. výročí sloučení Sedlce a Prčice v „Ateliéru Prčice", ale také psané komentáře ke svým dílkům. Z těch vybíráme tři nejcharakterističtější:
„Když vzpomínám na Sedlec-Prčici, vidím takové zvláštní protiklady nacpané k sobě bez špetky vkusu. Například hned když přijíždíte do města, jedete kolem kapličky s Panenkou Marií. Je krásně opravená, osázená růžemi a obsypaná cedulemi, dráty a dopravními značkami. Nebo jestli někdy půjdete po mostě mezi Sedlcí a Prčicí, všimněte si těch krásných starých soch na ohavném komunistickém betonovém mostě. Pohledem turisty je město docela pěkné místo - staré náměstí, útulné hospody. Ale není proč se tu zdržovat".
„Asfaltová řeka se horem vlévá na prčické náměstí, odkud je přes několik domů vidět do kraje. V kopcích naproti jsme byli včera a dlouho jsem neviděl krásnější krajinu. Na náměstí střídá asfalt dlažba. Ačkoliv dlažba možná není přesný výraz. Náměstí ostatně také není právě přesný výraz. Je to spíš náves - plochu neurčitého tvaru obklopují domy, které spíš než příbytky měšťanů připomínají statky. Nejsou tu obchody a kavárny, kde by se dalo v sobotu procházet. Pro místní i cizince je jediným lákadlem hospoda u Škrpálu, záchrana. Přející čtenář by tu ovšem našel i pozitiva. Ve stínu stromů se dá sedět docela příjemně a život by sem mohla vnášet i kašna. Jenom tuhle oázu nějak rozšířit i na zbytek té obrovské plochy."
„Sedlec a Prčici spojuje dlouhý a široký most. Působí trochu jako dálnice - tři auta by se tady vyhnula, zato po chodníku se s kočárkem nebo ve dvou nedá jít.
Nevím, jestli místní jezdí ten kilometr autem, ale klidně bych si na to vsadil, protože tahle cesta k promenádě věru neláká."
Také v dalších komentářích stojí proti sobě na jedné straně obdiv a na straně druhé výčitky. Jedna z kreseb se docela příznačně jmenuje: „Ani ryba, ani rak". Zachycuje autobusy zaparkované na obří asfaltové ploše v bezprostřední blízkosti kostela svatého Jeronýma. Nejbližší příležitostí, kdy naše město může odpovědět na výčitky a posílit stranu obdivu, jsou právě chystané úpravy sedleckého náměstí.

Budeme rádi, když Vás výstava Genius loci Sedlce a Prčice zaujme, nebo dokonce inspiruje.+