TJ Sokol Sedlec-Prčice

1890 - 20.července se schází na 200 účastníků v hostinci Jetřichovickém k zakládající schůzi tělovýchovné jednoty Sokol pro Sedlec a okolí se sídlem v Sedlci.

"Všechny přítomné přivítal pan starosta Antonín Blažek. JUC O.Harmach navrhuje za předsedu schůze p. Eduarda Celerýna a za náměstka (místopředsedu) p. Josefa Šourka. Zapisovatelem byl zvolen p. JUC O. Harmach. Dále byli přítomni starosta Sokola Benešovského p. Dr. Emanuel Engl, starosta župy Žižkovy v Táboře JUDr. Hynek Lang, starosta Sokola Sedlčanského pan MUDr. Chodounský." Tolik tedy z protokolu zakládající schůze.
První řádná valná hromada se sešla dne 31.srpna 1890 v hostinci Jetřichovickém. Přítomno bylo 27 členů. Za starostu byl zvolen Eduard Celerýn, sládek z Měšetic, jednatelem Kamil Harmach, právník, za náčelníka Josef Šourek, pokladník občanské záložny.

Další členové výboru:
Č. Siebert - starosta z Prčice, F. Pelich - obchodník, Černický - mydlář, A. Spirhanzl - stavitel, J. Vaniš - pekař, F. Vaniš - městský tajemník, A. Cinkl - krejčí,Urban - soukromník z Prčice

Za náhradníky :
E. Balík - kloboučník, J. Pazourek - oděvník, A. Srnka - písař

Přehližiteli účtů:
Adolf Baar - c.k. kancelista, Jan Holub - c.k. knihovník

Výše příspěvků byly stanoveny takto:
člen zakládající 5 zl. předem a po 2 zl. ročně, člen přispívající a činný necvičící zápisné 50 kr. a příspěvek čtvrtletně 50 kr., člen činný cičící zápisné 50 kr. a 10 kr. měsíčně.
Příspěvky byly placeny předem.

Program obce Sokolské nebyl z počátku zaměřen jen na tělocvičné akce, ale byl to zároveň spolek kulturní a vzdělávací. Hlavním úkolem Sokola bylo sjednotit kolem sebe obec "věrných Čechů". Tyto cíle se projevily i ve složení členstva Sokola. Velká část byli totiž členové přispívající, kteří sami nesportovali. Na zakládající schůzi se např. přihlásilo 72 členů, z toho bylo 40 činných, 6 zakládají-cích a 26 přispívcajících.Zakládajícími členy sokolských spolků, ale nejen jich, bývají z pravidla příslušníci tzv. střední vrstvy. Přibírají však v té době do svých spolků všechny lidi, kteři si přáli nový státní útvar - samostatný stát Čechů, popřípadě ve spojení se Slováky. V tom je právě politická pokrokovost a síla Sokola před první světovou válkou. Členové Sokola se snažili sami v sobě i v druhých rozvíjet lásku k česjkému jazyku a dělali vše pro očistění této krásné řeči. Např. měli zaveden fond, do kterého musel přispět určitou částkou každý člen, který na schůzi nebo cvičení užil německého slova.

Hned v následujícím roce po svém založení - v roce 1891 zúčastnila se činně TJ sokolského sletu. V následujících letech pořádal Sokol Sedlec pravidelně tělocvičné akademie a vzdělancitohoto spolku pořádali vzdělávací přednášky. V roce 1895 se zúčastnili cvičenci třetího všesokolského sjezdu v Praze. Až do konce roku 1899 patřila zdejší TJ k župě táborské, od 1.ledna 1900 k župě blanické. Od roku 1903 pořádá Sokol Sedlec pravidelně "Slavnost Husovu", které se zúčastňují lidé ve velkém množství. Na krytí výdajů Sokola byly pořádány taneční zábavy a koncerty.

Pamětník té doby pan František Černický (nar.1899) vzpomíná, jak kolem r. 1910 vždy v době senoseče byly pořádány závody trakařů ze Sedlce do Prčice. Na zahradě školy (za radnicí v Prčici) bylo vystoupení Sokolů na hrazdě a na bradlech. Potom závodily děti v kousání koláče, ukusování párku na niti apod.

V únoru 1908 byl při zdejší jednotě Sokol založen ženský odbor, který úspěšně rozvíjel svoji činnost. V roce 1914 byl založen klub cyklistů, který pořádal 3. května závody. Po vypuknutí války v r. 1914 byly sokolské jednoty rozpuštěny a 3/4 členů bylo povoláno na vojnu. K životu se Sokol probudil opět v roce 1918 , kdy po vzniku Československé republiky prováděli sokolové bezpečnostní stráže. V roce 1919 se stala jednota Sokol hlavním pořadatelem oslav, při kterých byla zasazena "lípa svobody". Stejně jako v letech 1907 - 1912, se zdejší sokolové zúčastnili i prvního poválečného všesokolského sletu - v roce 1920 v Praze.

V roce 1923 bylo započato se stavbou sokolovny, která měla sloužit široké obci sokolské, čítající v té době 24 žen a 79 mužů. Od roku 1925 byla kromě jiných slavností pořádána divaqdelní představení a tělocvičné akademie k oslavě narozenin prezidenta Masaryka.
V roce 1929 byly v naší obci tyto tělovýchovné spolky:
TJ Sokol - 129 členů, Jednota čs. obce střelecké (zal. r.1927), Sokolská jízda (1927), která měla za účel výcvik na koni, Bruslařský spolek, Sportovní klub (fotbalisté), který byl založen v roce 1927. Zvláště posledně jmenovaný spolek rozvíjel zdárně svou činnost. Pravidelně hrával zápasy v okolních obcích a za svými soupeři zajížděl i do vzdálenějších míst - Tábora, Milevska, Opařan, Bechyně a donce i do Prahy. V roce 1932 pořádala jednota Tyršova slavnost a její činnost vyvrcholila účastí na IX. všesokolském sletu.
Stále větší popularitu si získával S.K. Sedlec, který v roce 1933 obsadil první místo ve II. třídě Táborské fotbalové župy. Roku 1934 se do sportovního života naší obce zapojil nově založený "Klub československých turistů", který hned v prvním roce svého působení označil turistické cesty k okolním historickým a přírodním památkám.

Za velkého napětí se konal v Praze koncem června a začátkem července1938 X. všesokolský slet. Tento snad největší a nejkrásnější slet Sokolů z cele republiky i zahraničí, vyjadřoval lásku a jednotu a odhodlání našeho národa ubránit svou republikupřed německým vetřelcem. Poprvé na tomto sletu vystoupily vojenské jednotky čsl. armády. Po dobu obsazení ČSR německými vojsky byla činnost Sokola zakázána.

Po sedmi letech nečinnosti se Sokol opět probudil k činnosti v roce 1946. Pomocí příspěvků a darů bylo opatřeno nejnutnější nářadí. Cvičilo se v sále hotelu “Záložna”. Ještě v roce 1946 byla pořádána na prčickém koupališti “župní plavecká škola”. Koncem tohoto roku započaly přípravy na XI. sokolský slet v Praze, kterého se z naší obce zůčastnilo 11 žáků, 16 žákyň, 11 dorostenek, 18 žen a 10 mužů. Rok 1948 byl rokem bouřlivých událostí. 8. prosince dochází k politickému vynucenému sloučení všech sportovců Sport.klubu (fotbal), házené, tenisu a turistů se Sokolem do jedné tělovýchovné organizace DSO Sokol. V roce 1956 bylo provedeno komisionelní vyhledání pozemku na sportovní hřiště. Komise vyhledala nový pozemek na parcele Státního statku pod mostem. Výstavba hřiště byla dokončena v roce 1963.

O dění v Sokole v letech 1960 - 64 nabyly zjištěny žádné zprávy. Významnou sportovně-kulturní a společenskou událostí v roce 1965 byla 1.května - okrsková spartakiáda. Původně se měla konat na fotbalovém hřišti, ale to bylo jarními dešti tak podmáčené, že bylo vše přeloženo na staré hřiště (stará škola). V roce 1966 převzala vedení TJ mladá generace. Předsedou byl zvolen Václav Slaba, místopředsedou Jiří Barták, tajemníkem Jiří Bína a pokladníkem Karel Košař. Vedoucím sportů byl nadále František Hájek st., trenérem kopané Josef Peroutka st., vedoucí žáků Jan Vodňanský,dívčí kopanou dirigovala Irena Klimešová a o akce "Klubu dálkových pochodů" se staral Stanislav Rataj. O posvícení v roce 1970 byly slavnostně otevřeny nové kabiny na stadionu TJ. Úplně dokončeny byly však kabiny až v následujícím roce.

V roce 1972 byl zvolen nový nejpočetnější výbor TJ:

předseda - Slaba Václav
místopředseda - Pištěk František
tajemník - Pištěk Václav
pol.výchovná práce - Krejčí Jaroslav
hospodář - Heran Václav
metodik - Procházka František
zdravotník - Lachoutová Anna
agitace - Janeček Pavel
vedoucí sportů - Peroutka Josef
stavební dozor - Barták Jiří
pokladník - Košař Karel
vedoucí kopané - Šára Zdeněk
ved.žák.kopané - Vodňanský Jan
ved. odd. turistiky - Rataj Stanislav
ved. odd. odbíjené - Jankovský Václav
ved. odd. led. hokeje - Hájek František
ved. stol. tenisu - Sláma Pavel
ved. ZTV - Peterka František
člen výboru - Hejhal Václav, Šmejkal Jaromír, Fára J., Hájek P., Ratajová B.
revizní komise - Vítův Václav, Bína J., Milota J.

Tento početný výbor vedl TJ, která měla 81 mužů, 64 žen , 5 dorostenců, 13 dorostenek, 24 žáků, a 10 žákyň, to je celkem 197 členů.
V roce 1973 dochází ke změně výboru TJ (početný výbor jak je vidět vydržel pouze jeden rok.). Předsedou je zvolen dosavadní předseda oddílu kopané Zdeněk Šára.

Rok 1975 byk po deseti letech opět rokem spartakiádním. Byla to záležitost pro celou TJ. Skladby se nacvičovaly v ZDŠ a v tehdy nově vzniklém odboru ZRTV - základní a rekreační tělesné výchovy - který vedl Jiří Barták. Dalším vrcholem tohoto roku byl X. ročník pochodu Praha- Prčice, jehož se účastnilo 16.602 pochodníků. V roce 1976 bylo jednou z významných událostí otevření nového tenisového kurtu, který byl brigádnicky vybudován členy Sokola. Byl slavnostně otevřen 9.5. v rámci sportovního odpoledne. O jeho vybudování se nejvíce zasloužili Václav Dikun a Jan Laštovička - učitelé ZDŠ.

Na obrovské popularitě získává pochod Praha - Prčice, z něhož se stává největší turistická akce v Evropě. Pochodu Praha - Prčice v r. 1976 se účastnilo 25.168 pochodníků.

V tomto období se začíná vytrácet nadšení a TJ se potýká se získáváním dobrovolných trenérů a cvičitelů, protože jejich činnost je nedoceněna a časově velmi náročná. Koncem roku 1977 bylo evidováno 5 trenérů (4 fotbal), 5 cvičitelů (z toho 2 ZRTV). Začínají problémy ve financování činnosti všech oddílů TJ. Výbor vedený Z.Šárou nasazuje vyšší laťku v efektivnosti a vyšší odbornosti vedení TJ. Všechny oddíly měly své výroční členské schůze v r.1978, na kterých přijaly řadu úkolů, které se v následujícím období snažili plnit.

Rok 1977 byl rokem 50.výročí oddílu kopané. Kromě této významné události uspořádal oddíl st.tenisu v únoru a říjnu turnaj. Po dvouleté přestávce obnovil svoji činnost Klub přátel dlouhých kilometrů. Naopak po sedmileté úspěšné činnosti zaniká pro nedostatek soupeřek velmi aktivní oddíl kopané žen. 2. prosince proběhla beseda s bývalým reprezentantem v kopané slávistou Ladislavem Ženíškem.

Na trasy pochodu P - P vyrazilo ráno 14.5.1977 32.528 pochodníků. Do cíle jich dorazilo 30.174. Velký počet účastníků začíná dělat organizátorům problémy.

V roce 1979 dále přinášela své ovoce systematická práce výboru TJ i výborů jednotlivých oddílů. Dále rostla členská základna. Dařilo se proškolit nové trenéry a cvičitele. V odboru ZRTV se výrazně zlepšila aktivita výboru i členů. Vzorem práce s mládeží jsou turisté resp. Standa Rataj - původní zakladatel pochodu Praha - Prčice. Oddíl organizuje řadu pochodů.
Oddíl kopané slaví také svůj největší úspěch - vítězství mužstva dospělých v okresním přeboru a vytoužený postup do krajské soutěže I.B třídy. Byl to velký úspěch celého týmu pod vedením trenéra Zdeňka Šáry, vedoucím mužstva Pavla Hájka a předsedy oddílu Vladimíra Kohouta. Bylo tím zahájeno vlastně dvacetileté období účasti mužstva v krajských soutěžích (o tom podrobněji na stránkách - Oddíl kopané).

Pochodu P - P se v r. 1979 účastnil rekordní počet 35.131 pochodníků.

Na výroční konferenci TJ 20.února 1981 byla zhodnocena činnost za uplynulé volební období, odměněni nejaktivnější členové TJ Šára Zdeněk, Ratejová Božena, Hájek Pavel, Sládek Josef, Vítůvová Zdena, Janeček Pavel, Sláma Pavel, Vandělík Jan a řidiči autobusu Bouček Jan a Kobliha František.
U příležitosti 90.výročí založení TJ obdrželi:

Čestné uznání III.stupně ČSTV Šára Zdeněk.
Čestný odznak ČSTV Barták Jiří,Hájek Pavel, Chržová Vlasta, Peroutka Josef ml., Pištěk Václav ml., a Rataj Stanislav.

Dále byl zvolen nový výbor TJ:

Šára Zdeněk - předseda
Janeček Pavel - místpředseda
Krejčí Jaroslav - tajemník
Ratajová Božena - hospodář
Vítůvová Zdena - zdravotník
Peroutka Josef ml - člen
Hájek Pavel - člen
Sládek Josef - člen
Vandělík Jan - člen
Rev. komise - Bína Jiří, Nousek Jan, Dubská Zdena.

Činnost výboru se soustřeďuje více na zlepšování materiálních podmínek. Situaci komplikují limity nafty a omezování jízd pro cizí organizace. Je dokončována stavba garáže na autobus a sklady v celkové hodnotě 100 tis. Kč. Výstavba garáže stála mnoho úsilí. Stavbu řídil tajemník výboru TJ Jaroslav Krejčí, který se stává pro příští leta hybnou silou další výstavby v TJ. Garáž a sklady byly dány do provozu v listopadu 1981.

V roce 1982 se začíná projevovat finanční krize v TJ. Vlivem nepochopitelných opatření odboru dopravy ONV autobus pro cizí organizace až na vyjímky nevyjel. Tato situace vedla ke snížení stavu konta TJ. Vydání bylo ve výši 133.298 Kč a příjmy 83.252 Kč. Od tohoto roku se zvyšují členské příspěvky (dospělí 50,- Kč, ženy v domácnosti a dorost 30,- Kč, žáci a důchodci 20,- Kč). Zvýšili se i oddílové příspěvky (kopaná a hokej 25,- Kč, ZRTV 20,- Kč, a nevýdělečně činní 10,- Kč). Stále dobrá spolupráce s OV ČSTV byla posílena. Josef Sládek byl zvolen do předsednictva svazu ZRTV okresního výboru ČSTV, Vl.Bosák pracuje ve fotbalovém svazu okresu. Mezi nejlepšími trenéry a cvičiteli okresu byli vyhodnoceni tři členové TJ. Jiří Barták, Vlasta Bosák a Vladimír Kohout.. V plnění odznaku zdatnosti se podařil mimořádný úspěch Jaroslavu Krejčímu, který získal zlatý odznak zdatnosti a byl zařazen mezi nejlepší sportovce okresu Benešov.

Výroční konference TJ v r. 1983 zvolila nový výbor:

Šára Zdeněk - předseda
Sládek Josef - místopředseda /ZRTV/
Krejčí Jaroslav - tajemník
Ratajová Božena - hospodář
Nádvorník Josef - zdravotník /LH/
Hájek Pavel - autobus
Černohorský Jaroslav - turistika
Kohout Vladimír - kopaná
Nováková Zdena - evidence člen. základny

V červnu 1983 byla schválena výstavba ubytovny v Sedlci - Prčici předsednictvem svazu turistiky ÚV ČSTV. Krásným vybočením z kolotoče sportovních a tělovýchovných akcí byla účast asi 20 členů TJ na natáčení závěrečných scén filmu "Komediant", které v okolí Chlístova natáčel režisér a nár. umělec Otakar Vávra a tuto spolupráci mu nabídl předseda oddílu kopané Vl.Kohout. Nedaří se už několik let rozšířit oddíly o další (volejbal, st.tenis a pod.). Volejbal se hraje pod ZRTV, stol. tenis vůbec. Výbor TJ se stále potýká z ekonomickými problémy.

Probíhaly přípravné práce (výběr staveniště, výkup ap.) na uvažovanou výstavbu ubytovny a šat. objektu, jehož financování bylo stále nejisté. V říjnu začal nácvik na ČSS 85. Velké problémy byly s topením v tělocvičně. Začátkem ledna 1985 se nacvičovalo až při - 7°C! Rok 1985 se zdá být rozhodující pro výstavbu šatnového objektu ŠOT. Do přípravy stavby se pustil s obrovským nasazením tajemník TJ Jarda Krejčí. Koncem ledna jednal s PS Plzeň a dohodl termíny dodání na léta 1986-87. Po několikaletém úsilí se dostalo zaslouženého ocenění ST. Ratajovi - byl za dlouholetou práci s mládeží zapsán na Desku cti "Ceny Otakara Jandery". V létě 1985 byly zbourány staré kabiny a 29.září se zaměřením stavby začíná s výstavbou ŠOT. Po nepředstavitelně složitých a úmorných jednáních a díky obrovskému úsilí J.Krejčího se sen stává skutečností.

Nový výbor TJ byl zvolen na konferenci TJ 21.února 1986:

Šára Zdeněk - předseda
Sládek Josef - místopředseda
Krejčí Jaroslav - tajemník
Ratajová Božena - hospodář
Nádvorník Josef - metodik
Lenk Václav - pracovník pro sporty
Černohorský Jaroslav - pracovník pro turistiku
Kohout Vladimír - zdravotník a prac. pro fotbal
Hájek Pavel - dispečer autobusu, VHČ

Základní kádr výboru se stabilizoval a to se kladně odráží ve vysoké kvalitě řízení celé TJ. Členská základna trvale přesahuje 300 členů. V roce 1987 je to 339 členů. "A" mužstvo oddílu kopané bojuje s nejlepšími celky kraje a jeho brankář Josef Mach byl vyhlášen nejlepším fotbalistou okresu Benešov. Pedagogický kádr tvoří 22 trenérů, 18 cvičitelů a 4 rozhodčí. Dokončuje se výstavba ŠOT . Novou budovu v hodnotě 3 mil. Kč získala TJ nejen nové kabiny, ale i knibovnu, bufet a tolik potřebná sociální zařízení. Drobnými změnami projektu se podařilo vytvořit ubytovnu s kapacitou 22 lůžek. ŠOT byl slavnostně otevřen 21. května 1988 při pochodu Praha - Prčice. Zasloužená odměna pro hráče a některé funkcionáře fotbalového oddílu za historický postup do krajského přeboru (1986) byl zájezd v roce 1987 do italského Janova.

Na výroční konferenci TJ 19.2.1988 odstoupil z funkce předsedy TJ a před tím opustil i post trenéra A mužstva Zdeněk Šára. Tím skončila další etapa rozvoje tělovýchovného hnutí, etapa, ve které předseda TJ byl odborníkem a člověkem na svém místě. Jemu patří dík, hlavně zato, že zavedl do práce výboru systém, pravidelnost a spolu s celým výborem posouval TJ stále kupředu ve všech oblastech.
Na této konferenci byl zvolen nový výbor TJ:

Lenk Václav - předseda
Pištěk Miloš - místopředseda
Sládek Josef - tajemník
Ratajová Božena - hospodář
Šárová Hilda - ekonom
Šára Zdeněk - metodik
Nádvorník Josef - zdravotník
Barták Milan - evidence člen. základny
Krejčí Jaroslav - samostatný provozář TJ
Hájek Pavel - dispečer autobusu
Černohorský Jaroslav - člen výboru - turistika

V roce 1989 se začíná s výstavbou tribuny pro cca 280 - 300 diváků a proto byla odložena definitívní úprava povrchu záložního hřiště. Máme další zástupce v okresních orgánech ČSTV. Zdeněk Šára zůstává členem předsednictva OV ČSTV, Václav Lenk je ve výboru atletiky OV, Vl.Bosák ve výboru fotbalového svazu, Josef Sládek ukonnčil práci ve výboru svazu ZRTV, ale zůstává členem pléna. Miluše Sládková je členkou cvičitelského sboru ZRTV, Standa Rataj ve výboru svazu turistiky a Jarda Krejčí zastupuje naší TJ v kruhu profesionálních pracovníků. To vše dále zvyšuje prestiž TJ Sokol Sedlec-Prčice a upevňuje její postavení mezi nejlepšími a nejaktivnějšími jednotami v okrese Benešov.

Dne 9.6. 89 hostila naše TJ milého hosta ZMS Jarmilu Kratochvílovou. Besedy v ZŠ se zúčastnilo přes 300 dětí, běh prčickým parkem s Jarmilou absolvovalo 36 převážně mladších děvčat a chlapců. Na besedu, kterou moderoval Štěpán Škorpil z ČST přišlo do klubovny TJ večer 110 dospělých.
Ve společnosti dochází k toužebně očekávaným politickým změnám. Přichází 17.listopad 1989, sametová revoluce.