Matějov

Současnost osady Matějov, zajímavosti i fotografie naleznete na stránkách www.matejov.eu

Matějov, ves 92 obyv. v 11 domech", to je jediná řádka, kterou této vesnici věnoval A. N. Vlasák ve svém díle "Okres sedlecký v Táborsku" (z roku 1879).

Jméno osady vzniklo z osobního jména Matěj. O tomto Matějovi není samozřejmě známo nic bližšího, nepředpokládáme, že by byl urozeného původu. Šlo patrně o sedláka, jehož sem vrchnost usadila někdy ve 14. či 15. století. Statistický lexikon obcí ČSSR klade první písemnou zmínku o Matějově do roku 1545, ale Čeněk Habart ve své práci "Sedlčansko, Sedlecko a Voticko" (díl IV., str.445) uvádí s odkazem na Desky zemské (DZ, kvat 7.G, 6), že Vilém Mrácký z Dubé prodal okolo r. 1530 polovičku tvrze a statku prčického, k němuž patřily vsi Matějov, Jíví a díl Bonkovic, Janovi Voračickému z Paběnic na Voračicích za 750 kop grošů.

Další údaj je až z roku 1606, kdy hrabě Černín z Chudenic byl hejtmanem kraje vltavského s Janem z Talmberka, pánem na Smilkově a Chotěticích. Jemu a jeho manželce Kunce z Říčan prodal Černín roku 1612 Prčici …, dvůr v Malkovicích, ves Matějov a díly v Bolešíně, Dobrošovicích a Bolechovicích. (Č. Habart, Sedlčansko, Sedlecko a Voticko IV., str. 446-7).

18. září 1705 koupila Prčici, k níž patřily dvory ve Vršovicích a Mrákoticích a vsi Divišovice, Mrákotice a Matějov, Karolina hraběnka Valdštejnová ze Žerotína. Ta hospodařila v Prčici se svým manželem Ferdinandem Rudolfem hrabětem z Valdštejna do roku 1715, kdy se musila vzdáti pro velké dluhy prčického statku ve prospěch věřitelů (Zemské desky, 157., J, 12). Prčici získal Václav Norbert Vchynský ze Vchynic a po něm syn Jan Václav. Od tohoto ji koupil 30. listop. 1725 Jan Vít Malovec z Malovic na Vojkově a Proseči za 20.000 zl. a 200 zl. "klíčného" (Zemské desky, Kvat. 490; Č. Habart: Sedlčansko, Sedlecko a Voticko, IV., str. 448).

Více údajů ze starší historie této naší osady jsme dosud nenalezli.