Karhany a Dobrá voda

V údolí mezi Ostrým a Jetřichovicemi je divokrásný les, zvaný "Karhany". Tu prý za dávných let pobíhali noční dobou divocí lesní muži, mající "krhavé" či krvavé oči; od nich les nazván "Krhany" či "Karhany".

Jednou prý tu zabloudil jistý rytíř a v nejdivočejších místech, kde nyní stojí kaplička u "Dobré vody", byl přepaden dvěma "Krhany". V největší úzkosti prosil Panenku Marii o pomoc. A ku podivu: do černé noci zableskla překrásná, zelenavá záře, "Krhani" jako bleskem omráčeni padli k zemi a rytíř mohl klidně odejíti. Na památku svého zachránění dal rytíř u studánky, která v těchto místech vyvěrá, postaviti dřevěný sloup s obrázkem P. Marie. Když pak sloup za čas zchátral, dali sem lidé místo něho kamenný, z něhož se uchoval jen spodek. Je čtyřhranný, kolmo rýhovaný a nese letopočet "1815".

O studánce u tohoto sloupu vybájili naši lidé, že je zázračná a že její dobrá a stále studená voda již mnohým churavým, zvláště očními nemocemi stíženým, pomohla. Tak prý jedna žena, která po mnoho let měla bolavé oči a hrozilo jí oslepnutí, se tu uzdravila, když vyzývala P. Marii, slíbila postaviti kapličku a umyla si oči vodou ze studánky. Pověst o léčivé moci studánky v "Karhanech" se daleko široko rozhlásila, a brzy putovala sem celá procesí zbožných poutníků. Od těch dob říká se studánce "Dobrá voda". U kapličky, která bývá ověšena všemožnými obrázky, je i za nejkrásnějšího slunného dne šero a teskno.

Převzato z publikace Sedlčansko, Sedlecko a Voticko autora Čeňka Habarta, díl druhý, str. 194